A vlastně jsem to tak odjakživa měla i já.

Cestování jsem milovala už jako malá holka. Vždycky mě lákalo dívat se za roh, poznávat jiná místa, jiný způsob života a možná i trochu hledat, jestli se dá žít jinak, než jak se kolem mě běžně žilo. A když jsem před třinácti lety začala svůj život pomalu přesouvat na Krétu, vůbec jsem netušila, co všechno tahle změna udělá nejen s mým každodenním režimem, ale hlavně s tím, jak začnu vnímat sama sebe, domov a místo, kam vlastně patřím.

Zvenku může život v zahraničí často vypadat jako pozlátko. Slunce, moře, svoboda, krásné fotky a pocit, že člověk prostě utekl do ráje. Jenže realita je mnohem vrstevnatější. Naučit se žít v jiné zemi není ani jednoduché, ani samozřejmé. Člověk se musí sžít s jinou mentalitou, jinými pravidly, jiným tempem a občas i s pocitem, že i po letech zůstává tak trochu cizincem.

V tomhle článku bych vám proto chtěla ukázat, jak jsem si postupně hledala vlastní domov na cestách. Jaké to je žít mezi Českem, Krétou a dalšími cestami. Co mi pomohlo začít se cítit doma i v zahraničí. A proč jsem časem pochopila, že si nechci vybírat jeden domov na úkor druhého, ale hledám způsob, jak v sobě udržet obojí.

Pokud vás téma života jinak, cestování a hledání vlastního místa ve světě zajímá víc, krásně na něj navazuje i moje série Život mimo šablonu na YouTube kanále Cestování na fulltime.

Jak najít domov na cestách, když žijete mezi více zeměmi

Když jsem si kdysi představovala život na Krétě, měla jsem v hlavě hlavně dobrodružství, nové zážitky, slunce, moře a pocit, že se mi otevře úplně nový svět.

Do středomořského způsobu života jsem se zamilovala tak moc, že jsem jednu dobu měla pocit, že se chci stát skutečnou Kréťankou.

Chtěla jsem zapadnout tak moc, až bych jednou měla pocit, že sem úplně patřím. Že jsem odsud. Že už nejsem ta česká holka, která na Krétě žije, ale někdo, kdo se s tím ostrovem opravdu propojil.

Jenže život v zahraničí vás často naučí něco jiného, než jste čekali.

Pro mě ten přechod jednoduchý nebyl.

Ano, rychle jsem se učila jazyk. Ano, snažila jsem se pochopit místní pravidla. A ano, na Krétě mi bylo od začátku blízké, že lidé tady žijí mnohem víc venku, mezi sebou, v rodinách, v komunitě a ve sdílení.

Domov tady často není jen dokonale vyšperkovaný interiér, ale hlavně lidé kolem stolu, pomalá káva, rozhovor, sousedé a pocit, že člověk nemusí pořád splňovat nějaké neviditelné měřítko.

Tohle mi bylo na Krétě od začátku strašně blízké.

Ale stejně tak jsem narazila na věci, ze kterých mi šla hlava kolem.

Když jsem poprvé něco vyřizovala na krétských úřadech nebo řešila místní administrativu, měla jsem pocit, že mi praskne hlava. Jiný jazyk, jiný systém, jiná pravidla, jiný způsob komunikace. Občas jsem si říkala, jestli některé věci nezamrzly někde v antice u Sokrata.

A jedna z věcí, která pro mě byla na začátku opravdu zvláštní, bylo třeba i to, že jsem se v některých situacích musela představovat otcovým jménem. Pro mě jako ženu z Česka to bylo něco, čemu jsem dlouho nerozuměla. Působilo to na mě, jako kdyby mě systém nejdřív potřeboval někam přiřadit, než mě začne vnímat jako samostatného člověka.

Čím víc jsem se snažila pochopit Krétu, tím víc jsem začala znovu chápat Česko.

Začala jsem jinak vnímat věci, na které si u nás doma často stěžujeme. Najednou jsem si uvědomila, že v té naší české kotlině se v mnoha ohledech žije opravdu dobře. Že spoustu věcí bereme jako samozřejmost, dokud je nemusíme řešit někde jinde, v jiném jazyce a v úplně jiném systému.

A možná právě tohle byl jeden z největších darů, které mi Kréta dala.

Dala mi práci.
Dala mi možnost seberealizace.
Dala mi jiný pohled na čas, vztahy, každodennost i svobodu.

Ale hlavně mi ukázala, kde mám svoje kořeny.

Naučila mě, že chtít být někým jiným vlastně nedává smysl. Každý máme místo, odkud pocházíme. Každému nám nějak narostl zobák. Každý máme svůj způsob vyjadřování, svoje dětství, svoje vzpomínky, svoje návyky a kus krajiny, která nás formovala.

Dnes už na Krétu nepřijíždím jako někdo, kdo si potřebuje hrát na Kréťanku.

Přijíždím sem jako hrdá Češka, která tenhle ostrov miluje, která si z něj vzala spoustu krásných návyků, ale zároveň ví, odkud pochází.

A možná právě v tom jsem začala chápat, co pro mě znamená domov na cestách.

Není to snaha stát se někým jiným. Je to schopnost vzít si s sebou svoje kořeny, otevřít se jinému způsobu života a postupně si vytvořit vlastní verzi domova.

Takovou, ve které nemusím volit mezi Českem a Krétou.

Protože obojí je dnes mojí součástí.

Chytré cestování – Jak ušetřit na dovolené, aniž bys slevila z kvality: moje principy chytrého cestování

čti zde

Kde je vlastně doma, když žijete mezi více místy?

Možná i vy žijete v představě, že domov je něco konkrétního. Čtyři stěny, adresa, místo, které člověk zvelebuje, kam se vrací a kde má pocit, že má svůj život nějak ukotvený.

Já jsem v téhle představě vyrůstala taky.

Jenže čím víc jsem cestovala a čím víc času jsem trávila mezi Českem, Krétou a dalšími cestami, tím víc se mi pojem domova začal měnit.

Když jsem se vracela zpátky do České republiky, cítila jsem hrdost. Pokaždé, když jsem z letadla zahlédla přistávací plochu v Krakově nebo v Praze, někde vzadu v hlavě mi skoro hrála česká hymna. Najednou jsem úplně jinak vnímala svoje kořeny, jazyk, krajinu, humor, rodinu i všechno, z čeho jsem vyrostla.

A když jsem se po čase vracela zpátky na Krétu, měla jsem zase pocit, že se vracím za svojí krétskou rodinou. Za lidmi, kteří mě přijali do svého prostoru, do své každodennosti a do svého života. Ne jako Kréťanku. Ale jako Češku, která tady žije, ten ostrov miluje a postupně se stala součástí jeho rytmu.

Protože domov na cestách pro mě znamená, že můžu patřit na víc míst najednou a přitom se neztratit sama v sobě.

Moje doma už nestojí jen na adresách.

Stojí na tom, že vím, kdo jsem, odkud pocházím a co si nesu s sebou, ať jsem zrovna kdekoliv.

Domov na cestách není romantická fráze

Žít na Krétě může na první dobrou znít jako splněný sen.

Jenže ve chvíli, kdy se člověk v zahraničí opravdu usadí, začne velmi rychle narážet i na věci, které z dovolenkové fotky nikdy neuvidíte.

Najednou řešíte úplně obyčejný život. Teplou vodu. Elektřinu. Úřady. Bankovní účet. Telefonní číslo. Auto. Pojistku. Daně. Papíry. Jazyk. Systém, který funguje úplně jinak, než jste zvyklí.

Na Krétě se třeba většina teplé vody ohřívá přes solární panely na střechách. V létě je to krásná věc. Jenže v zimě, když je zataženo, najednou řešíte, že teplá voda prostě není. Musíte přepnout na elektrické ohřívání, které už je finančně náročnější. A do toho se vám klidně stane, že na pár hodin vypadne elektřina.

A najednou sedíte v domě bez teplé vody, bez proudu a máte pocit, že jste se vrátili někam do doby kamenné.

A to jsou ještě ty jednodušší věci.

Mnohem náročnější pro mě byly situace, kdy jsem musela začít řešit běžnou administrativu. První řecké daňové číslo. První bankovní účet. SIM kartu. Auto. Pojistku. Poplatky.

Věci, které v Česku člověk nějak zná. Ví, kam jít, co říct, jak se zeptat a co přibližně čekat.

A někdy máte pocit, že se hraje hra „pošleme tě od kanceláře ke kanceláři“. A když tahle hra nefunguje, přichází druhá: „Promiň, ale já ti nerozumím.“

I když řecky mluvíte.

Jenže oni slyší, že nejste místní. Vidí, že nejste Řekyně. A najednou je všechno o něco složitější.

Tohle jsou přesně ty chvíle, které vám velmi rychle sundají růžové brýle.

A možná právě tady člověk pochopí, že život v zahraničí není náročný jen prakticky. Je náročný hlavně psychicky.

Protože doma v Česku vás někdy lidé vnímají jako toho, kdo odešel. Kdo utekl. Kdo už nežije „normálně“ s ostatními.

A v nové zemi vás zase část lidí pořád vnímá jako cizince. Jako náplavu. Jako někoho, kdo přišel zvenku a nikdy nebude úplně jejich.

A mezi tím vším stojíte vy.

Se svými sny.
Se snahou zapadnout.
Se svojí češtinou, řečtinou, kufrem, prací, rodinou, kořeny a otázkou, kam vlastně patříte.

A právě tady podle mě začíná skutečný domov na cestách.

Ne na fotce u moře.

Ale ve chvíli, kdy si přestanete hrát na to, že musíte někam dokonale zapadnout, a začnete si tvořit vlastní pravidla.

A pak vám dojde, že můžete být prostě česká domácnost na Krétě.

Tak jako my.

Bleisure travel: nový způsob, jak žít naplno i přes týden

čti celý článek tady

Jak se cítit doma v zahraničí

Když někam cestuji, skoro vždycky mám jistotu, že tam potkám nějaké Čechy.

Jsme totiž rozmístění prakticky po celé planetě. Každý tam, kam ho srdce zavedlo a kde si postupně vytvořil svůj nový život.

A stejné je to i tady na Krétě.

I tady je poměrně početná česká komunita. Žijí tady Češi, kteří se tu zakořenili, vychovávají děti, pracují, podnikají, žijí tady obyčejný život a postupně si tady vytvořili nový domov.

I když člověk žije v zahraničí, často v sobě pořád nese kus Česka.

Když jsem se já snažila dostat trochu Česka na Krétu, začala jsem to dělat hlavně přes svoje oblíbené pochutiny a suroviny, které tady na ostrově buď neseženu vůbec, nebo mi prostě nechutnají stejně.

Třeba můj oblíbený vanilkový pudink. Protože když si dělám pudink, chci, aby chutnal jako ten z domova.

Nebo český vanilkový cukr do bábovky. Protože právě díky němu voní bábovka tak, jak ji znám z Česka.

A ano, vozím si na Krétu dokonce i tuňáka v plechovce. Mám v Česku svoji oblíbenou značku s chilli papričkou a prostě jsem se jí nikdy nechtěla vzdát.

Stejně tak si vozíme knedlíky v prášku, protože ne vždycky mám chuť nebo čas dělat domácí. A když chci upéct buchty s mákem, které zbožňuje můj manžel, musím si na ostrov přivézt i mák, protože tady to není tak samozřejmé jako doma.

Možná to zní jako maličkosti.

Ale právě tyhle maličkosti mi pomáhají mít kousek Česka pořád u sebe, i když žiju na Krétě.

Za mne je tohle pro život v zahraničí důležité. Můžete se učit jazyk. Poznávat místní kulturu. Přijímat nové zvyky, nový životní rytmus, nové prostředí a nový způsob života.

Ale nemusíte kvůli tomu přestat být tím, kým jste byli předtím.

Pokud bych měla dnes někomu poradit, jak se cítit doma v zahraničí, řekla bych mu, ať si vytvoří svoje malé opěrné body.

Najděte si lidi, se kterými si můžete popovídat vlastním jazykem. Vezměte si s sebou chutě, které vám připomínají domov. Držte si rituály, které vám dávají pocit stability. A dovolte si mít ve svém novém životě i kousek toho starého.

Digitální nomádství jako způsob, jak se živit v zahraničí

Ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že si do svého života v zahraničí můžu přivézt kousek Česka, začalo se mi na Krétě žít mnohem jednodušeji.

Přestala jsem mít pocit, že si musím vybrat mezi tím, odkud pocházím, a tím, kde právě žiju.

Jenže s tím přišla další, mnohem praktičtější otázka.

Jak se vlastně v zahraničí živit?

Protože život na Krétě, cestování a pocit svobody zní krásně. Ale i ten nejkrásnější životní styl potřebuje pevný ekonomický základ. Člověk musí platit bydlení, jídlo, auto, pojištění, energie, letenky, běžné výdaje a všechno, co k normálnímu životu patří.

A právě tady mi život naprosto změnilo digitální nomádství.

Způsob práce, který už dnes ve 21. století není žádnou exotickou výjimkou. A rozhodně není jen pro mladé teenagery s batohem na zádech, kteří si chtějí na pár měsíců vyzkoušet život někde u moře.

Naopak.

Myslím si, že digitální nomádství může dávat obrovský smysl právě lidem, kteří už vědí, co od života chtějí. Kteří nehledají jistotu jen v jedné adrese, ale spíš ve vlastních schopnostech, zkušenostech, seberealizaci a možnosti vytvořit si práci podle sebe.

Pro mě se tou cestou stal online cestovní ruch.

Co je online cestovní ruch a jak se jím můžeš živit

celý článek čti tady

Začala jsem se živit tím, čemu jsem v té době rozuměla nejvíc.

Cestováním.
Zkušenostmi ze zahraničím.
Online prostředím.
Tvorbou obsahu.
Doporučováním míst, služeb a možností, které dávají cestovatelům smysl.

A najednou do sebe začaly zapadat věci, které předtím působily odděleně.

Moje láska k cestování.
Život na Krétě.
Touha po svobodě.
Práce na internetu.
A potřeba vytvořit si příjem, který mi umožní tenhle způsob života dlouhodobě udržet.

Digitální nomádství pro mě proto není jen hezká fotka s notebookem někde u moře.

Je to způsob, jak si vytvořit práci, která se přizpůsobí životu, který chcete žít.

Ne život, který se musí celý přizpůsobit práci.

Digitální nomádství v roce 2025: stav, trendy a kam to celé směřuje

čti celý článek tady

Proč mi život mezi Českem a Krétou dává smysl

Když nad tím přemýšlím, nemám pocit, že by mi v životě mezi Českem a Krétou pomáhala jedna konkrétní věc.

Spíš jsem pochopila, že pokud chce být člověk v něčem dlouhodobě spokojený, musí s tím strávit čas. Musí tomu dát energii. Musí tomu dát kus sebe.

A hlavně to musí milovat.

Já Krétu miluji.

I se vším, co na ní není jednoduché. I s administrativou, která umí člověka vytočit. I s výpadky elektřiny, zimou v domech, jinou mentalitou, jiným systémem a všemi těmi chvílemi, kdy si člověk říká, že by to doma v Česku bylo možná mnohem jednodušší.

Jenže jednodušší pro mě neznamená vždycky správnější.

Tenhle ostrov je součástí života, který jsem si chtěla vytvořit. Není to náhoda. Není to dovolenkový omyl. Není to jen romantická představa o životě u moře.

Je to můj splněný sen, za kterým jsem šla.

A velkou roli v tom samozřejmě hraje i to, že mám možnost pracovat online. Právě díky tomu můžu žít mezi více místy, cestovat, být část roku na Krétě, část roku v Česku a zároveň si vytvářet příjem, který mi tenhle způsob života umožňuje.

Věřím, že spousta žen někde uvnitř sní o něčem podobném.

Žít chvíli v zahraničí.
Mít práci, která je nedrží na jednom místě.
Vytvořit si život víc podle vlastních pravidel.
Nebýt pořád jen v systému, který jim někdo nastavil.

A já bych tady chtěla říct jednu důležitou věc.

Ono to možné je.

Ale není to zadarmo.

Je potřeba si za tím jít. Dát tomu čas. Přestat se pořád dívat doprava a doleva, kdo co říká. Přestat si nechat vysvětlovat, proč to nejde. A hlavně si ujasnit, jestli vám ten život opravdu stojí za to.

Protože každý člověk, který dlouhodobě žije v zahraničí, za to něčím platí.

Někdy pohodlím.
Někdy jistotou.
Někdy vzdáleností od rodiny.
Někdy tím, že musí znovu a znovu dokazovat, že to zvládne.

Ale pokud je to, co tím získáváte, pro vás dostatečně hodnotné, začne to dávat smysl.

A pro mě to smysl dává.

Protože život mezi Českem a Krétou není jen o dvou místech na mapě.

Je o rozhodnutí žít tak, aby mi můj vlastní život připadal jako můj.

Můžete mít dva domovy najednou?

Moje kamarádka Jaruška říká, že v tomhle životě a na téhle planetě je vlastně dovoleno všechno to, co si my sami sobě dovolíme.

A já jsem si díky cestování hodně silně uvědomila, že člověk občas dává obrovskou sílu hranicím a limitům, které tam reálně možná ani nejsou.

Myslíme si, že musíme žít jen jedním způsobem.
Že musíme mít jeden domov.
Jednu adresu.
Jeden správný scénář.
Jednu cestu, kterou nám okolí uzná jako normální.

Jenže život v zahraničí vás z těchto představ velmi rychle vytáhne.

Dostanete se do diskomfortu. Najednou žijete v jiné zemi, v jiném systému, mezi jinými zvyky a musíte se učit věci, které jste doma považovali za samozřejmé.

Není to vždycky jednoduché.

Ale nesmírně vás to posune.

Zocelí vás to. Ukáže vám, kdo jste. Co zvládnete. Co opravdu chcete. A kde jste si možná jen sami sobě nastavili hranice, které už dávno nemusí platit.

Proto dnes věřím, že člověk může mít dva domovy najednou.

Může mít kořeny v jedné zemi a nový život v jiné. Může milovat Česko a zároveň milovat Krétu. Může žít mezi více místy a přitom se neztratit sám sobě.

Pro mě to celé začalo dávat ještě větší smysl ve chvíli, kdy jsem objevila digitální nomádství a online cestovní ruch.

Tyhle dvě věci mi změnily život neskutečným způsobem. Daly mi možnost cestovat, žít v zahraničí, pracovat online a postupně si tvořit život podle vlastních pravidel.

A právě proto o tom chci dál mluvit i na sociálních sítích, ve svých článcích a ve své komunitě.

Protože věřím, že domov na cestách není jen krásná představa pro pár vyvolených.

Je to možnost pro každého, kdo cítí, že mu takový život dává smysl, je ochotný si za tím jít, učit se, zatnout zuby a postupně si vytvořit vlastní cestu.

A pokud vás tohle téma zajímá prakticky, níže najdete odpovědi na nejčastější otázky, které kolem života v zahraničí, domova na cestách a života mezi Českem a Krétou dostávám.

FAQ – Nejčastější otázky k životu v zahraničí a domovu na cestách

Můžu mít dva domovy najednou?

Ano, myslím si, že můžete mít tolik domovů, kolik si jich dokážete uvnitř sebe udržet, přijmout a zpracovat.

Domov podle mě nemusí být jen zděný dům, byt nebo jedna konkrétní adresa. Domov může být i pocit. Místo, kam se opakovaně vracíte. Lidé, se kterými je vám dobře. Vůně, chutě, rituály, vzpomínky a všechno, co vám připomíná, kdo jste a odkud pocházíte.

Pro mě je dnes domov v Česku i na Krétě. Každé z těch míst mi dává něco jiného a obě jsou součástí mého života.

A čím déle takhle žiju, tím víc si uvědomuji, že domov na cestách není o tom, že nikam nepatříte. Je to spíš o tom, že se naučíte patřit na víc míst najednou.

Jak se cítit doma v zahraničí?

Za mě hodně pomáhají malé rituály, které se dají opakovat. Právě tyhle drobnosti člověku postupně vytvoří pocit jistoty i v prostředí, které je nové nebo jiné.

Mně osobně pomáhá třeba to, že si z České republiky vozím na Krétu pochutiny a potraviny, které mi připomínají domov. Oblíbený pudink, vanilkový cukr, mák, knedlíky v prášku nebo další věci, které tady na ostrově buď neseženu, nebo prostě nechutnají stejně.

Doma mám také fotky z České republiky a vzpomínky na chvíle, které jsem prožila se svými blízkými. A obrovsky mi pomáhá i to, že jsem se svojí rodinou často v kontaktu. Díky telefonům, zprávám, fotkám a videím nemám pocit, že bych z jejich života úplně vypadla.

Cítit se doma v zahraničí podle mě neznamená odstřihnout všechno, odkud pocházíte. Znamená to vytvořit si nový prostor, ve kterém může být kousek starého domova i kousek nového života.

Je život v zahraničí opravdu tak krásný, jak vypadá na fotkách?

Život v zahraničí může být krásný. Ale stejně jako v Česku záleží hlavně na tom, jak si ho člověk vytvoří a jak se k němu postaví.

I v zahraničí můžete žít krásně, pohodlně a v souladu s tím, co si přejete. Ale stejně tak můžete narazit na náročné situace, úřady, jinou mentalitu, samotu, finanční tlak nebo pocit, že věci nefungují tak, jak jste byli zvyklí.

Fotky často ukazují jen výsledek. Moře, slunce, krásné místo, hezký okamžik. Ale za tím je i úplně běžný život.

Nákupy. Práce. Únava. Výpadky elektřiny. Úřady. Jazyk. Starosti. Povinnosti.

Myslím si, že tady opravdu platí: jaké si to uděláte, takové to máte. Život v zahraničí není automaticky lepší jen proto, že je v jiné zemi. Ale může být nádherný, pokud víte, proč tam jste a co si tam chcete vytvořit.

Co je na životě v zahraničí nejtěžší?

Za mě je nejtěžší ten zvláštní meziprostor, ve kterém se člověk může ocitnout.

Doma v České republice vás někdy lidé začnou vnímat jako někoho, kdo odešel. Kdo utekl. Kdo už nežije takzvaně normálně s ostatními.

A v zahraničí jste zase často pořád cizinec. Někdo, kdo přijel odjinud. Někdo, kdo se snaží zapadnout, ale nikdy nebude úplně místní.

A právě v tom může být život v zahraničí psychicky náročný.

Člověk si musí najít svoje místo mezi dvěma světy. Přijmout, že už možná nebude patřit jenom tam, odkud odešel, ale zároveň nebude úplně patřit ani tam, kam přišel.

A podle mě právě tady začíná ta skutečná práce sama na sobě.

Naučit se nebýt závislá na tom, kam vás zařadí ostatní. Ale vědět sama uvnitř sebe, kdo jste, kde máte kořeny a jaký život si chcete tvořit.

Jak zvládat stesk po domově, když žiju v cizině?

Mně osobně hodně pomáhá český jazyk.

Pouštím si české televizní kanály, poslouchám české rádio, českou hudbu a někdy si tím úplně obyčejně přivolám pocit domova.

Kolikrát se mi stane, že celé odpoledne poslouchám české písničky, pak vyjdu ven z našeho krétského domu a na pár vteřin mám skoro pocit, že jsem v Čechách. I když kolem mě je pořád Kréta.

Pomáhá mi také vařit česká jídla, vozit si oblíbené potraviny, být v kontaktu s rodinou a nebát se přiznat si, že mi Česko někdy chybí.

Stesk po domově podle mě není selhání. Je to jen připomínka toho, že člověk má kořeny. A že i když žije v zahraničí, část jeho srdce pořád zůstává doma.

Dá se v zahraničí dlouhodobě žít a pracovat online?

Za mě ano.

Já sama žiju v zahraničí už třináct let a v několika následujících letech to rozhodně nehodlám měnit. Právě možnost pracovat online mi umožnila vytvořit si život, ve kterém můžu být část roku na Krétě, část roku v Česku, cestovat a zároveň si budovat příjem.

Velkou roli v tom pro mě hraje digitální nomádství a online cestovní ruch.

Díky nim jsem našla způsob, jak propojit cestování, práci z počítače, vlastní zkušenosti ze zahraničí a tvorbu příjmu.

Není to ale jen o tom vzít notebook a sednout si k moři. Práce online pořád vyžaduje zodpovědnost, know-how, disciplínu, ochotu učit se a schopnost doručovat výsledky.

Ale pokud člověk opravdu chce pracovat z počítače a postupně si vytvářet příjem v online prostoru, je to podle mě jedna z největších příležitostí dnešní doby.

Je digitální nomádství jen pro mladé lidi?

Ne, rozhodně není.

Myslím si, že právě tohle je jeden z velkých omylů. Digitální nomádství si mnoho lidí pořád spojuje hlavně s mladými lidmi, batohem na zádech a pár měsíci někde v Asii.

Ve skutečnosti ale může dávat obrovský smysl i lidem ve čtyřiceti, padesáti, šedesáti a klidně i později.

Právě lidé, kteří už mají životní zkušenosti, pracovní návyky, profesní znalosti, umí komunikovat, znají svoje hodnoty a vědí, co od života chtějí, mohou mít v online světě velkou výhodu.

Digitální nomádství není o věku. Je o schopnosti učit se nové věci, využít svoje zkušenosti, pracovat s technikou, přijmout zodpovědnost a nebát se vytvořit si jiný způsob života.

A pokud někdo cítí, že klasické zaměstnání nebo život na jednom místě pro něj už není to pravé, může pro něj být práce online a digitální nomádství jedna z cest, jak začít žít víc podle sebe.

Jak začít, když mě láká život v zahraničí, ale bojím se udělat velký krok?

Za mě není nutné hned všechno prodat, sbalit kufry a odstěhovat se natrvalo.

Naopak bych doporučila začít menším krokem.

Zkuste si na dva nebo tři měsíce pronajmout bydlení v zemi, která vás láká. Nejeďte jen do all inclusive resortu, kde se o vás všichni starají a všechno je připravené pro turistu.

Zkuste si na chvíli obyčejně žít.

Nakupovat. Vařit. Pracovat. Vyřizovat běžné věci. Fungovat mimo hotel. Poznat místní rytmus, pravidla, kulturu a každodennost.

Právě tam člověk často velmi rychle pozná, jestli ho láká skutečný život v zahraničí, nebo jen dovolenkové pozlátko.

A pokud zjistíte, že vás ten život opravdu volá, začněte si k němu postupně tvořit cestu. Přes práci online, finanční rezervu, delší pobyty, nové zkušenosti a malé kroky, které vás budou posouvat blíž k životu, který vám dává smysl.

Článek Domov na cestách: jak najít své místo, když žijete mezi více zeměmi se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Litomyšl je pro mě město, které má v sobě něco pohádkového. Místo, kde se pokaždé cítím, jako bych se ocitla v prvorepublikovém filmu. Už několikrát jsem tu navštívila Zámek Litomyšl, byt Bedřicha Smetany nebo oblíbené čokoládové slavnosti a pokaždé jsem odjížděla s pocitem, že tohle město má duši.

Litomyšl není městem, které bys „jen projela“. Je to místo, kde se zpomaluje, kde si dáváš kávu na náměstí, pozoruješ život kolem sebe a necháváš se unášet atmosférou historických domů. A přesně takový byl i náš pobyt.

Hotel Zlatá Hvězda jsme si nevybrali náhodou. Byl přirozenou součástí celého zážitku a krásným příkladem toho, jak může vypadat chytré cestování – cestování, které není jen o jednom víkendu, ale o celkovém přístupu k tomu, kam jezdíš, kde bydlíš a jaký prožitek si z cesty odnášíš.

V tomto článku najdeš osobní recenzi Hotelu Zlatá Hvězda v Litomyšli, tipy z našeho pobytu a také pohled na to, jak může cestování získat přidanou hodnotu – díky komunitě, sdílení zkušeností a vědomému plánování.

Hotel Zlatá Hvězda v Litomyšli – když ubytování dává kontext městu

Hotel Zlatá Hvězda se nachází přímo na Smetanově náměstí, tedy v samotném srdci Litomyšle. Je to hotel, který nejde přehlédnout – ikonická budova, která k náměstí neodmyslitelně patří a dotváří jeho historickou atmosféru.

Právě tahle poloha je jednou z jeho největších výhod. Vše máš doslova na dosah ruky. Ranní pohled na probouzející se náměstí, večerní procházky historickým centrem i možnost si pobyt opravdu vychutnat bez nutnosti neustálého přesouvání.

Litomyšl je ideální destinací na klidný víkendový pobyt, a Hotel Zlatá Hvězda funguje jako perfektní základna. Není to hotel, který bys vnímala jen jako místo na přespání. Naopak – je součástí příběhu města a celého pobytu.

TIP: Pro cestovatele

Pokud tě baví objevovat podobná místa a nechceš cestovat náhodně, doporučuji mě sledovat na sociálních sítích. Právě tam sdílím aktuální tipy z cest, osobní zážitky, návody jak vydělávat v online cestovním ruchu i pohled na to, jak vypadá cestování, když se stane součástí životního stylu digitálních nomádů.

Na Facebooku i Instagramu u mě najdeš:

• tipy na hotely a města, která stojí za to,
• reálné zkušenosti z cest, ne katalogové fotky,
• inspiraci, jak cestovat chytřeji a vědomě,
• a pohled do zákulisí života na cestách.

Sleduj mě na Facebooku
Sleduj mě na Instagramu

Příjezd do Litomyšle, parkování a první orientace

Příjezd do Litomyšle je bezproblémový a orientace ve městě poměrně jednoduchá. Pokud přijíždíš autem, je dobré počítat s tím, že většina parkování v centru je placená. Hotel Zlatá Hvězda má výhodu v tom, že parkování je možné přímo před recepcí, což je v historickém centru velký benefit.

V případě, že by bylo potřeba parkovat dál od hotelu, personál nám doporučil využít placená parkoviště v okolí a vždy si najít nejbližší parkovací automat. Je to drobnost, se kterou je dobré počítat předem, aby tě zbytečně nezdržela hned po příjezdu.

Celkově ale Litomyšl působí přehledně a klidně – žádný stres, žádný chaos, jen příjemné tempo malého historického města.

Hotel Zlatá Hvězda Litomyšl – Check-in a první dojem

Už při vstupu do Hotelu Zlatá Hvězda jsem měla pocit, že nevcházím do běžného městského hotelu, ale spíš do zámeckého prostředí. Vysoké stropy, historické prvky a celkově velmi slavnostní atmosféra ve mně okamžitě vyvolaly pocit výjimečnosti.

Recepce se nachází přímo naproti vstupu. Po pravé ruce je elegantní salónek, kde se podávají snídaně, a po levé ruce vstup do hotelové restaurace. Vše je přehledné, klidné a působí velmi harmonicky – nic nepřebývá, nic nechybí.

Samotný check-in proběhl bez problémů a velmi příjemně. Co mě zaujalo už při příjezdu, byla možnost využití hotelové sauny a také nabídka masáží, které si lze na hotelu objednat. I když jsme je tentokrát nevyužili, vnímám to jako velký bonus, který pobyt v historickém centru města ještě více povyšuje.

Hotel na mě od první chvíle nepůsobil jako místo, kam si jedeš jen „přespat“. Naopak – je to prostor, kde se zastavuje čas, kde si dovolíš zpomalit a kde samotný pobyt hraje důležitou roli v celkovém zážitku z Litomyšle.

Jak se k podobným pobytům dostáváme (a proč to není náhoda)

Možná si při čtení říkáš, že podobné pobyty jsou otázkou štěstí nebo jednorázové náhody. V našem případě tomu tak ale není. Pobyt v Litomyšli a volba Hotelu Zlatá Hvězda jsou výsledkem jiného přemýšlení o cestování.

Chytré cestování pro mě není o tom jet jednou za rok na dovolenou a zbytek času jen vzpomínat. Je to o tom pracovat s cestováním dlouhodobě, přemýšlet nad ním v souvislostech a postupně si skládat zážitky, které dávají smysl.

Pokud tě zajímá, jak se dá na cestování dívat jinak, doporučuji ti můj článek
Chytré cestování: Jak ušetřit na dovolené,
kde podrobně vysvětluji, že změna myšlení dokáže proměnit nejen způsob, jak cestujeme, ale i to, kolik zážitků si během roku dopřejeme.

Chytré cestování není o slevách za každou cenu. Je o vědomém výběru míst, o komunitě, která sdílí tipy a zkušenosti, a o tom, že cestování může mít přidanou hodnotu, která sahá mnohem dál než jen k jednomu víkendu.

Pokoje v Hotelu Zlatá Hvězda – místo, kde se slaví

Pokoje v Hotelu Zlatá Hvězda na mě působily od první chvíle jako malé slavnostní útočiště. Jsou laděny do bílé barvy v kombinaci s královskou modrou, což celému prostoru dodává klid, eleganci a pocit výjimečnosti.

Naše koupelna byla čistá, moderní a vybavená toaletou s elektronickým bidetem, vše působilo nově a velmi pečlivě udržovaně. Celý pokoj na mě působil jako příjemné hnízdečko, kde bych si dokázala představit oslavu výročí, svatební noc nebo jinou výjimečnou životní událost.

Tohle není lowcostový prostor pro cestovatele, kteří hledají jen místo na přespání mezi výlety. Hotel Zlatá Hvězda je spíš místem, kde se slaví – kde si pobyt užíváš, zastavíš se a dovolíš si být chvíli jen tady a teď. Přesně ten typ ubytování, který dává pobytu v Litomyšli další rozměr.

Ranní Litomyšl a snídaně v klidném tempu

Snídaně byly podávány formou bufetu, ale vzhledem k menšímu počtu hostů jsme měli možnost si snídani objednat na přání. Dali jsme si vajíčka, slaninu a párky – jednoduchou, poctivou klasiku, která k tomuto typu pobytu perfektně seděla.

Ráno v hotelu bylo velmi klidné. Seděli jsme v salónku, dívali se skrz vitrínu ven na Smetanovo náměstí a pozorovali, jak se město pomalu probouzí do nového dne. Paprsky vycházejícího slunce se odrážely od barevných historických domů a celé náměstí působilo ještě krásněji než během dne.

Právě tyhle tiché ranní momenty jsou pro mě jedním z hlavních důvodů, proč mám městské pobyty tak ráda. Nejde o spěch, ale o atmosféru, kterou si dovolíš opravdu prožít.

Naše praktické tipy při pobytu v Litomyšli

Při pobytu v Litomyšli je dobré počítat s tím, že parkování v centru města je z velké části placené. Parkovacích míst je dostatek, ale vždy je potřeba si najít nejbližší parkovací automat a parkování uhradit. Když s tím člověk počítá dopředu, není to žádná komplikace – jen drobný detail, který je dobré mít na paměti.

Litomyšl je město, kde se vyplatí zpomalit a netlačit na výkon. Všechno je tu relativně blízko, ideální na klidné procházky historickým centrem, posezení na náměstí a pozorování běžného městského života.

Tip na oběd: Restaurace U Slunce

Během našeho pobytu jsme si zašli na nedělní oběd do restaurace U Slunce, která se nachází přímo na náměstí. Oproti slavnostní atmosféře hotelu je to mnohem civilnější a uvolněnější místo, ideální pro ty, kteří se chtějí najíst cenově přijatelně, rychle a dobře.

Menu je přehledné, s menším počtem jídel, což osobně vnímám jako velké plus – výběr je rychlý a bez zbytečného přemýšlení. Dali jsme si svíčkovou a smažený sýr, tedy tradiční českou klasiku, která pro nás byla obrovským benefitem vzhledem k tomu, že většinu roku trávíme v zahraničí.

Jídlo bylo připravené rychle, chutné a poctivé. Restaurace má k dispozici také salónek pro větší skupiny a velmi čisté a komfortní toalety. Pokud hledáš místo, kde se dobře najíš bez zbytečné okázalosti, U Slunce je za nás velmi dobrá volba.

Chytré cestování: tipy, komunita a benefity

To, že jsme si pobyt v Litomyšli užili přesně tak, jak jsme chtěli, nebyla náhoda. Je to výsledek chytrého cestování, které stojí na sdílení tipů, zkušeností a doporučení mezi lidmi, kteří cestují podobným způsobem.

Chytré cestování pro mě znamená:

• mít tipy dopředu, ne až na místě,
• vědět, kam jet, kde bydlet a kde se dobře najíst,
• mít možnost vyrazit s dalšími cestovateli a užít si cestu i ve skupině,
• ale zároveň si zachovat svobodu a vlastní tempo.

Právě proto jsem vytvořila komunitu Cestování na fulltime, kde se potkávají lidé, kteří chtějí cestovat vědoměji, chytřeji a s přidanou hodnotou. Pokud tě láká být součástí prostředí, kde se cestovatelské tipy nesbírají náhodně, ale systematicky, můžeš se přidat i ty:

Vstup do komunity Cestování na fulltime

Cestování nemusí být jen zážitek, ale i příležitost

Spousta lidí si své cestovní zážitky ukládá „do šuplíku“. Sbírají fotky, vzpomínky a momenty, ke kterým se občas vrátí. Jen málokdo si ale uvědomuje, že právě tady často začíná cestovatelský byznys.

V mém případě cestování postupně změnilo celý život a stalo se mým živobytím. To ale neznamená, že by každý, koho tohle téma osloví, musel dát výpověď v práci a odjet do světa. Cestovatelský byznys může být klidně jen jiným pohledem na cestování – na to, jak své zkušenosti využít, sdílet a předat dál.

Pokud tě tohle téma zajímá víc do hloubky, doporučuji článek
Cestování jako byznys a proč dnes nestačí jen sbírat fotky

A pokud tě baví spíš poslech než čtení, můžeš se podívat také na můj YouTube seriál Travel Flow, kde o cestování, svobodě a tvorbě mluvím otevřeně a bez přikrášlování

Sleduj Travel flow

Pro koho je tento styl cestování ideální

Tento styl cestování je ideální pro lidi, kteří nehledají jen nejnižší cenu, ale přemýšlí nad tím, kde a jak tráví svůj čas. Pro ty, kteří chtějí cestovat s větší lehkostí, mít přehled, inspiraci a zároveň pocit, že jejich cesty mají hlubší smysl.

Je hodně o komunitě, doporučeních a sdílení, o otevřenosti novým možnostem a o ochotě dívat se na cestování jinak než jen jako na krátký únik z běžného života.

Pokud cítíš, že bys chtěla cestovat častěji, vědoměji a zároveň hledáš cesty, jak může cestování do budoucna vytvářet i finanční přidanou hodnotu, můžeš se podívat na tuto možnost:

Jak zažít více cestování a přitom si tvořit vlastní příjem jako digitální nomádka

Litomyšl jako připomínka, že cestování může být jinak

Litomyšl pro mě zůstává městem, kam se ráda vracím. Místem, které v sobě spojuje historii, klid, krásu a pocit, že nikam nespěcháš. Hotel Zlatá Hvězda byl přirozenou součástí tohoto zážitku – místem, kde se neslouží jen k přespání, ale kde se slaví okamžiky.

Tenhle pobyt je pro mě dalším důkazem, že cestování nemusí být náhodné ani vyčerpávající. Může být vědomé, promyšlené a obohacující. A když se k němu přidá komunita, sdílení a otevřená mysl, může se z cest stát něco mnohem víc než jen dovolená.

Pokud tě tenhle přístup oslovil, dveře jsou otevřené. Stačí jimi projít.

Článek Hotel Zlatá Hvězda Litomyšl – recenze pobytu a chytré cestování se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Rozhodně musím vyzdvihnout i kuchyni, která je zde opravdu výborná a čtyřchodová večeře byla jedním z nejsilnějších zážitků celého pobytu.
Hotel Horal mě velmi příjemně překvapil a díky voucheru Eat for Stay jsme si tento čtyřhvězdičkový hotel mohli užít pouze za cenu polopenze, což nám ušetřilo výrazné finanční prostředky.

V této recenzi najdeš užitečné informace před pobytem, tipy na výlety v okolí, ale také konkrétní návod, jak cestovat po Evropě pouze za cenu polopenze.

Kde se Hotel Horal v Rožnově pod Radhoštěm nachází a jak probíhá příjezd

V oblasti Rožnova pod Radhoštěm se nachází celkem tři hotely Horal, přičemž dva z nich disponují wellness centrem. Doporučuji proto zadat si do navigace přesnou adresu hotelu, aby byl příjezd pohodlný a bez zbytečných komplikací.

Příjezd do Rožnova pod Radhoštěm a značení k hotelu

Hotel Horal se nachází na adrese Radhošťská 1691, hned za křižovatkou vedle čerpací stanice. Příjezd je velmi dobře značený a orientace je jednoduchá i pro ty, kteří jsou v Rožnově poprvé.

Součástí hotelu je také nově přidaná část wellness centra, která je citlivě propojená s původní budovou. V okolí hotelu se nachází mnoho možností na výlety i dlouhé procházky – ať už městem, nebo v okolních lesích Beskyd.

Parkování u Hotelu Horal

Hotel má vlastní parkoviště přímo u objektu, které je pro hotelové hosty zcela zdarma. Parkování tak není potřeba nijak řešit dopředu.

Check-in, recepce a první dojem z hotelu

Už při příjezdu hotel působí velmi příjemným dojmem. Interiér je laděný do světlého dřeva, vše působí čistě, moderně a zároveň útulně.

Na recepci nás zaujalo malé informační místo s letáčky, kde najdete tipy na výlety v okolí, možnost zakoupení místní kosmetiky (kterou v menším balení najdete i na pokoji) nebo třeba turistickou známku jako památku na návštěvu Rožnova.

Po příchodu na recepci nás přivítala milá paní recepční, předložili jsme občanské průkazy a během několika minut jsme byli ubytováni. Na obrazovce na recepci běželo také informační video, kde hotel představuje pobytové balíčky kombinující wellness, večeře a další služby.

My jsme ale využili voucher Eat for Stay, se kterým cestujeme už více než tři roky. Díky němu máme za sebou mnoho pobytů po Evropě a pokaždé ušetříme výraznou finanční částku, protože voucher umožňuje ubytování pouze za cenu polopenze. Peníze, které bychom jinak zaplatili za nocleh, využíváme na další cestovatelské zážitky.

Součástí našeho pobytu bylo ubytování v krásném pokoji v blízkosti wellness centra, bazén a odpočinková místnost v ceně, snídaně formou švédských stolů a čtyřchodová večeře, která nás doslova nadchla.

Hotel nabízí také doplňkové služby, jako jsou masáže nebo speciální sauny – například medová sauna, která nás velmi zaujala. Ve wellness centru se nachází i bar s drobným občerstvením, kde si vyberete od freshů až po teplé nápoje.

Jak si podobné pobyty užívat chytře a bez zbytečných výdajů

Možná si při čtení říkáš, jak je možné užít si čtyřhvězdičkový wellness hotel, skvělé jídlo a komfortní služby, a přitom neplatit plnou cenu za ubytování.

V našem případě za tím nestojí náhoda ani jednorázová akce, ale jiný přístup k cestování. Cestování, které je promyšlené, dlouhodobě udržitelné a dává smysl nejen zážitkově, ale i finančně.

Pokud cítíš, že by tě lákalo:

• cestovat častěji a vědoměji,
• neutrácejí zbytečně za ubytování,
• a pochopit, jak si podobné pobyty skládat chytře podle své situace,

nabízím osobní konzultaci, kde se na tvé možnosti podíváme individuálně. Bez tlaku, bez slibů – jen jasný pohled na to, co dává smysl právě tobě.

Domluvit si osobní konzultaci o chytrém cestování

Pokoje v Hotelu Horal – pohodlí, klid a soukromí

Hotel má pokoje rozmístěné ve třech patrech a součástí areálu jsou také konferenční prostory. Náš pokoj číslo 107 se nacházel v přízemí, jen kousek od bazénu, což bylo velmi praktické.

Vybavení odpovídá standardu čtyřhvězdičkového hotelu – kávový servis, trezor, dostatek úložného prostoru a možnost využití hotelové prádelny. Pro návštěvu wellness centra jsme měli na pokoji připravené župany a ručníky, úhledně nachystané v tašce.

Balkón pokoje měl výhled na nové wellness centrum a okolní lesy. Přes léto si dovedu představit, že je to ideální místo pro klidné posezení a odpočinek s dostatkem soukromí.

Pokoje jsou podle mého názoru ideální především pro páry. Náš konkrétní pokoj by nebyl příliš vhodný pro rodiny s dětmi kvůli prostoru. Hotel Horal vnímám spíše jako prostředí pro romantické pobyty, wellness víkendy, ale také jako konferenční zázemí, místo pro obchodní akce, větší rodinné oslavy nebo svatby.

Wellness v Hotelu Horal – bazén, relax a zpomalení

Naše první kroky po ubytování vedly do wellness zóny. Po příchodu je k dispozici malá wellness recepce, kde si můžete zapůjčit ručníky nebo zakoupit nápoje. Následují šatny se skříňkami fungujícími na hotelovou kartu.

Bazén má hloubku 135 cm a teplotu vody příjemných 30 °C, což je ideální pro relax i lehké protažení. Kromě bazénu je zde také odpočinková lounge místnost, kde se dá krásně zpomalit mezi jednotlivými wellness aktivitami.

Celý wellness prostor působí klidně, čistě a velmi příjemně.

Gastronomie a polopenze – čtyřchodová večeře jako zážitek

Večeře byla jedním z nejsilnějších momentů pobytu. Menu začalo kanapkou s česnekovou pomazánkou, parmskou šunkou a avokádem, pokračovalo hovězím vývarem s nudlemi, následovalo grilované maso s houbovou omáčkou a opečenými brambory a na závěr přišel čokoládový dortík.

Jídlo bylo chuťově vyvážené, krásně naservírované a působilo jako skutečný gastronomický zážitek, ne jen běžná hotelová večeře.

Osobní konzultace – jak cestovat chytřeji a tvořit si příjem

Pobyty jako tento nejsou náhoda. Jsou výsledkem jiného přístupu k cestování – vědomého, chytrého a dlouhodobě udržitelného.
Pokud tě láká cestovat častěji, neutrácejí zbytečně za ubytování a zároveň si kolem cestování vytvořit příjem, nabízím osobní konzultace, kde se na tvou situaci podíváme individuálně.

Objednat se můžeš tady

Kolik nás pobyt v Hotelu Horal skutečně stál

Celý pobyt jsme absolvovali díky voucheru Eat for Stay, který umožňuje cestovat po hotelech pouze za cenu polopenze. Ubytování jako takové neplatíme, což znamená výraznou úsporu, zejména u čtyřhvězdičkových hotelů.

Podrobný návod, jak tento systém funguje a kde všude se dá využít, najdeš v článku Jak cestovat po Evropě pouze za cenu polopenze.

Tipy na výlety v okolí Hotelu Horal v Rožnově pod Radhoštěm

Jednou z velkých výhod Hotelu Horal je jeho poloha. Během pobytu tak můžeš propojit pohyb, přírodu, historii a relax.

Jurkovičova rozhledna

Jurkovičova rozhledna se nachází na Karlově kopci nad Rožnovem pod Radhoštěm. Je pojmenována po architektovi Dušanu Jurkovičovi, který je s valašským regionem úzce spjatý. Rozhledna nabízí krásné výhledy na město i okolní Beskydy a je ideální pro lehkou procházku před nebo po wellness.

Valašské muzeum v přírodě

Valašské muzeum v přírodě, známé jako skanzen, patří k nejvýznamnějším muzeím svého druhu v České republice. Nabízí autentický pohled na valašský způsob života, tradiční architekturu a historii regionu. Procházka areálem je klidná a nenáročná.

Rožnovský hrad

Rožnovský hrad, dnes už zřícenina, byl založen ve 14. století a sloužil jako součást obranného systému oblasti. Dnes je ideálním cílem pro krátký výšlap v přírodě, který krásně doplní wellness pobyt.

Pro koho je Hotel Horal ideální volba

Hotel Horal je ideální volbou pro páry hledající klidný wellness pobyt, které chtějí zpomalit, dobře se najíst a zároveň mít možnost vyrazit na nenáročné výlety v okolí. Ocení ho ti, kteří vyhledávají kvalitní gastronomii, příjemné wellness zázemí a prostředí vhodné pro odpočinek.

Zároveň je velmi vhodný jako konferenční hotel, zázemí pro obchodní setkání, větší rodinné oslavy nebo svatby. Naopak pokud hledáš hotel zaměřený primárně na animační programy pro malé děti, Hotel Horal pro tebe pravděpodobně nebude ideální volbou.

Naše praktické tipy před pobytem v Hotelu Horal

• zadej si do navigace přesnou adresu hotelu
• parkování je zdarma přímo u hotelu
• čtyřchodová večeře je opravdu vydatná
• wellness se skvěle kombinuje s krátkými výlety
• župany a ručníky jsou připravené přímo na pokoji

Závěr

Hotel Horal v Rožnově pod Radhoštěm je místem, kde se přirozeně propojuje wellness, kvalitní gastronomie, klid a příroda. Díky chytrému cestování jsme si tento pobyt mohli užít bez zbytečných výdajů a přesně tento přístup dlouhodobě sdílím.

Už nyní se o tomto místě diskutuje v cestovatelské komunitě Cestování na fulltime, kde sdílíme zkušenosti z podobných pobytů, tipy na hotely i konkrétní cesty, jak cestovat chytřeji. Přidat se do komunity můžeš zde.

Pokud chceš také cestovat pouze za cenu polopenze, klikni na odkaz zde a zjisti, jak tento systém funguje v praxi.

Další hotely, které jsme díky Eat for Stay navštívili:
Gino Park Palace -> přečti si naši recenzi tady
Savanah -> přečti si naši recenzi tady
Amande Wine & Wellness -> přečti si naši recenzi tady
Apartmánový resort Maladinova -> přečti si naši recenzi tady
Dziki Potok -> přečti si naši recenzi tady

Článek Hotel Horal v Rožnově pod Radhoštěm – recenze wellness pobytu a chytrého cestování se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Wroclaw je největší město Slezska a zároveň třetí největší město celého Polska. Rozprostírá se na několika říčních ostrovech, které propojuje neuvěřitelné množství mostů – i proto se jí občas přezdívá Benátky severu. A právě tahle kombinace vody, historie a živého městského rytmu dává Wroclawi její jedinečnou atmosféru.

Není hlučná ani uspěchaná. Je to město, kde se můžeš jen tak toulat historickými uličkami, zahřát se hrnkem horké čokolády na vánočních trzích, pozorovat život kolem sebe… a přitom mít pocit, že všechno plyne přirozeně. Bez spěchu. Bez tlaku. Bez nutnosti „stihnout co nejvíc“.

Wroclaw má navíc silné kulturní zázemí. Nachází se zde Hala století, která je zapsaná na seznamu památek UNESCO, a v roce 2016 byla Wroclaw vyhlášena Evropským hlavním městem kultury. I to je důvod, proč město nepůsobí jen jako turistická zastávka, ale jako místo, kde se skutečně žije.

V tomhle článku ti Wroclaw ukážu jinak než běžný průvodce. Dozvíš se, co vidět ve Wroclawi, proč mají místní vánoční trhy kouzlo i po Vánocích, kde se dobře ubytovat – a také to, proč i obyčejný víkend ve městě může fungovat jako prostor pro práci, tvorbu a nový úhel pohledu na cestování.

Proč jsem jela do Wroclawi pracovat a odpočívat zároveň

Do Wroclawi jsem jela, protože jsem si chtěla odpočinout od Vánoc – a zároveň jsem chtěla naplno pracovat.

Propojení cestování s prací a digitálním nomáděním miluji. Nehledala jsem tedy „kam na výlet“, ale místo, kde to celé bude dávat smysl. Město, které nebude hektické, ale ani uspávající. Místo, kde můžu dopoledne objevovat a odpoledne pracovat.

A přesně tohle Wroclaw nabízí.

Cestování pro mě není únik

Pokud tě láká přemýšlet o cestování jinak než většina lidí, v komunitě Cestování na fulltime sdílím konkrétní zkušenosti, jak cestování propojit s online prací a příjmem – bez tlaku, bez slibů, ale s praxí.

Vstoupit do komunity Cestování na fulltime

Proč je Wroclaw ideální na víkendový výlet s prací

Wroclaw je město, které tě nezahlcuje, ale ani nenudí. Je ideální velikostí, dostupností i atmosférou. Není to město, kde bys běhala od památky k památce, ale místo, kde se dobře žije – i na pár dní.

Najdeš tu dostatek kaváren, klidná zákoutí i živé centrum. Tempo města ti dovolí dopoledne objevovat, odpoledne se soustředit na práci a večer si užít atmosféru historických uliček.

Tohle je přesně ten typ města, který digitální nomádi a lidé pracující na dálku vyhledávají – i když to tak třeba sami ještě nenazývají.

Cestování nemusí být jen výdaj.
Pokud tě láká myšlenka práce na dálku a života s větší svobodou, v tomto článku vysvětluji, co digitální nomádství skutečně znamená – bez idealizování, ale s reálným pohledem z praxe.

Přečíst článek Digitální nomádství: Jak pracovat odkudkoliv a žít naplno

Vánoční trhy ve Wroclawi: kouzlo, které funguje i po Vánocích

Vánoční trhy ve Wroclawi patří k nejkrásnějším v Evropě. Každoročně se konají na hlavním náměstí Rynek, obvykle od konce listopadu až do začátku ledna.

Celé náměstí je zaplněno malými dřevěnými stánky, kde najdeš:

• řemeslníky
• tradiční polské dobroty
• horký svařák nebo čokoládu, kterou dostaneš do ikonického hrnečku ve tvaru botičky

My jsme neodolali ani kelbase (polsky klobáse), kterou si tu dávají místní i turisté a je to skutečně tradiční pokrm.

Praktický tip:
Některé stánky přijímají pouze hotovost, takže se hodí mít polské zloté. Pokud nemáš, přímo na Rynku najdeš bankomaty.

Na trzích jsme byli po Vánocích, kdy už tu nebyly takové davy. Dopoledne jsme trhy spojili s procházkou městem a odpoledne jsem se věnovala práci. Večer, když se setmí, doporučuji projít se podél řeky a hlavně k Most Tumski – mostu lásky, který má nezaměnitelnou atmosféru.

Trpaslíci ve Wroclawi: symbol města s překvapivou historií

Trpaslíci jsou dnes jedním z největších symbolů Wrocławi. Potkáš je doslova na každém kroku – sedí na parapetech, vykukují z kanálů, čtou si knihy, pracují, odpočívají nebo se schovávají v nenápadných uličkách. Pro mnoho návštěvníků se jejich hledání stává malou městskou hrou.

Málokdo ale ví, že za trpaslíky nestojí jen roztomilý nápad pro turisty, ale silný historický a společenský příběh.

Jak se trpaslíci dostali do Wroclawi

Příběh wroclawských trpaslíků sahá do 80. let 20. století, do období komunismu v Polsku. Tehdy ve městě působilo protestní hnutí Orange Alternative (Oranžová alternativa), které se vymezovalo proti režimu netradičním, hravým a nenásilným způsobem.

Místo klasických protestů začali členové hnutí:

• malovat trpaslíky na zdi
• používat humor a nadsázku
• zesměšňovat autoritu moci

Trpaslík se stal symbolem svobody, odporu a kreativity. Režim proti němu nemohl zakročit – protože jak zakázat kresbu trpaslíka?

Od protestu k symbolu města

První bronzová soška trpaslíka byla ve Wroclawi odhalena v roce 2001. Od té doby jejich počet neustále roste. Dnes jich ve městě najdeš více než 600 – a každým rokem přibývají další.

Každý trpaslík má:

• své jméno
• vlastní příběh
• často i konkrétní význam nebo profesi

Právě tahle kombinace historie, hravosti a detailu dělá z trpaslíků něco mnohem víc než jen turistickou atrakci.

Hledání trpaslíků jako městská hra

Hledání trpaslíků je ve Wroclawi oblíbenou aktivitou pro rodiny s dětmi, páry i sólo cestovatele.

Existují dokonce oficiální mapy a hry, podle kterých můžeš trpaslíky systematicky objevovat. Pokud tě tenhle koncept baví, doporučuji tyto zdroje: Oficiální web o trpaslících-> tady nebo přehled a mapu trpaslíků -> tady.

Díky nim si můžeš vytvořit vlastní trasu městem a objevovat Wroclaw z úplně jiné perspektivy.

Proč jsou trpaslíci tak výjimeční

Trpaslíci nejsou jen dekorace. Jsou připomínkou toho, že:

• humor může být formou odporu
• svoboda se někdy prosazuje potichu
• město si může uchovat paměť hravou formou

A právě proto si je Wroclaw tak hrdě chrání – jako součást své identity.

Co vidět ve Wroclawi: místa, která dávají smysl

Rynek – barevné srdce města

Rynek patří k nejkrásnějším a nejbarevnějším náměstím v Polsku. Obklopují ho historické domy, kavárny a restaurace. Je to místo, kde se přirozeně potkávají místní i cestovatelé a kde se vyplatí jen tak posedět a pozorovat dění.

Plac Solny – náměstí, které nikdy nespí

Plac Solny je známý především květinovým trhem, který tu funguje 24 hodin denně. Právě odsud pochází i jeho název – kdysi se zde obchodovalo se solí. Dnes je to živé místo plné kaváren a bister, ideální na krátkou zastávku během objevování města.

Univerzita ve Wroclawi

Historická Univerzita ve Wroclawi patří k nejvýznamnějším institucím ve městě. Doporučuji alespoň vejít na nádvoří – atmosféra místa, kde se po staletí vzdělávali studenti, má něco do sebe.

Most Tumski – most lásky

Most Tumski spojuje historickou část města s ostrovem Ostrow Tumski. Je známý jako most lásky, na kterém zamilovaní zanechávají visací zámky. Večer je krásně osvětlený a procházka tudy má velmi klidnou, téměř magickou energii.

Kostel sv. Máří Magdalény

Kostel Kostel sv. Máří Magdalény se nachází jen pár kroků od Rynku a patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám ve Wroclawi. Už při vstupu tě zaujme jeho interiér a bohatá historie.

Legenda o mostě pokutnic

Mezi dvěma věžemi kostela se nachází slavný Most pokutnic, opředený legendou. Podle ní zde byly duše marnivých dívek odsouzeny k věčnému zametání mostu za to, že se raději bavily a tančily, než aby se věnovaly práci a rodině.

Dnes je most symbolem pokání i varováním – a zároveň jedním z nejzajímavějších míst ve městě.

Výstup na věže kostela

Vstupenky koupíš v malém obchůdku hned po levé ruce při vstupu do kostela (4,50 € v prosinci 2025 – doporučuji ověřit aktuální cenu na oficiálním webu).

Cesta nahoru vede nejprve po betonových schodech, později po kovových roštech, skrz které vidíš hluboko dolů – není vhodné pro ty, kdo mají strach z výšek. Odměnou je ale výhled na celou Wroclaw jako na dlani.

Sladká zastávka: Karmello

Jen kousek od Placu Solného se nachází čokoládovna Karmello. Malé, ale velmi příjemné místo, kde si můžeš dát:

• horkou čokoládu (mléčnou, hořkou i bílou)
• croissant s čokoládovou omáčkou
• nebo kávu, pokud zůstaneš při zemi

Součástí je i obchůdek, kde si můžeš čokoládové výrobky odnést domů jako sladký suvenýr.

Ubytování ve Wroclawi: když nehledáš jen cenu

Wroclaw nabízí stovky ubytování v různých částech města a cenových kategoriích. Tentokrát jsem chtěla bydlet přímo v centru, a proto jsme zvolili hotel Jana Pavla II., který se nachází v historickém jádru města.

Byl to hotel s:

• rychlým internetem
• příjemnou, domáckou atmosférou
• klidem, který jsem pro práci potřebovala

Je to přesně ten typ ubytování, který bych bez váhání doporučila známým.

Při výběru ubytování dnes už nehledám jen cenu.
Dívám se na to, jak se tam budu cítit a fungovat – zvlášť pokud chci cestování propojit s prací.

Ubytování není jen o ceně, ale o tom, jaký zážitek si z cestování odvezeš.
V samostatném článku vysvětluji, jak ušetřit na dovolené bez kompromisů – tedy chytře, vědomě a s důrazem na kvalitu, ne na slevy za každou cenu.

Přečíst článek o chytrém cestování

Jak digitálně nomádit z Wroclawi (i když máš jen víkend)

Cestování nemusí být jen výdaj.
Ve chvíli, kdy ho propojíš s prací, začne ti do života přinášet nové benefity.

Spousta lidí má pocit, že digitální nomádství je jen trend, který odezní. Ve skutečnosti jde ale o životní rozhodnutí a způsob vnímání světa. Nemusíš se stát digitálním nomádem ze dne na den. Stačí začít hledat cesty, jak si do života přinést víc svobody a radosti z cestování.

Digitálně nomádit z Wroclawi bylo překvapivě jednoduché. Silné internetové připojení, blízkost centra a možnost vytvořit si vlastní harmonogram – dopoledne město, odpoledne práce. Je to jiný životní styl, není pro každého, ale ti, kdo cítí, že je v něm něco víc, by si ho měli alespoň vyzkoušet.

Cestování nemusí být jen položka ve výdajích.
Pro mnoho lidí se může stát smysluplnou součástí příjmu – pokud ho začnou vnímat jinak než jen jako dovolenou jednou do roka.

Na osobních schůzkách se s lidmi dívám na jejich konkrétní situaci – jak cestují, co je na cestování baví a jaké mají možnosti, pokud by ho chtěli propojit s online příjmem.
Pokud cítíš, že cestování může mít ve tvém životě větší roli než doposud, osobní schůzka je ideální první krok.

Zamluvit osobní schůzku

Víkend ve Wroclawi mě znovu utvrdil v jedné věci

Tenhle víkendový pobyt byl naším 29. pobytem roku 2025 a zároveň posledním v tomto roce. Wroclaw je město plné historie, barev, malých detailů a příběhů. Můžeš tu lovit trpaslíky, procházet se uličkami, posedět v restauracích a užít si výbornou gastronomii.

Je to město, které má své kouzlo a rozhodně by nemělo chybět na žádném bucket listu.

Při plánování cesty jsem hodně čerpala i z tohoto průvodce dvou polských cestovatelů, který doporučuji jako doplňkový zdroj. Přeji mnoho krásných zážitků z toho překrásného města a pokud tě zajímá ještě něco více, tak nezapomeň, že už nyní má v cestovatelské komunitě Cestování na fulltime článek své vlákno, kde vše probíráme.

Článek Víkend ve Wrocławi: město, kde můžeš odpočívat, pracovat a cestovat chytře se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Dnes se ale ukazuje, že ten samý čas, energie a peníze mohou mít zásadně odlišný dopad – podle toho, jak o cestování přemýšlíš.

Pro někoho zůstane cestování jen spotřebou.
Pro jiného se stane promyšleným projektem, který dlouhodobě vytváří hodnotu – profesní, finanční i životní.

A právě v tom je rozdíl, o kterém se dnes příliš nemluví.

V tomto článku se podíváme na to, co dnes znamená cestování jako byznys, proč většina lidí zůstává jen u zážitků a jak se dá cestování uchopit systematicky – bez tlaku na výkon, bez slibů rychlých výsledků a bez potřeby stát se influencerem.

Proč samotné zážitky nestačí (a proč je to v pořádku)

Sbírat zážitky není chyba.
Chyba je zůstat jen u nich.

Většina lidí cestuje způsobem, který je přirozený a pochopitelný:
někam vyrazí, něco zažije, nafotí pár momentů, možná je nasdílí – a tím to končí.

Zážitek je krásný.
Ale sám o sobě nemá žádnou další životnost.

Jakmile se vrátíš domů, jeho hodnota postupně mizí – pokud z něj vědomě nevytvoříš něco, co přesahuje ten jeden okamžik.

Zážitek vs. aktivum

Zážitek je okamžik.
Aktivum je něco, co funguje i poté, co se zavře kufr a vybalí se věci.

Aktivem může být:

• článek, ke kterému se lidé vracejí při plánování vlastní cesty
• zkušenost přetavená do srozumitelného doporučení
• obsah, který vysvětluje souvislosti, ne jen ukazuje výsledek
• systém, který se s každou další cestou rozvíjí

Rozdíl mezi „cestuji“ a „stavím na cestování“ není v počtu destinací.
Je ve schopnosti přemýšlet o cestování v souvislostech.

Nejčastější slepé uličky cestovatelského snu

Lidé, kteří chtějí cestováním něco víc než jen zážitky, většinou neselhávají kvůli nedostatku snahy.
Selhávají proto, že cestují bez jasného záměru.

Typické scénáře vypadají takto:

• obsah vzniká nahodile, podle momentální nálady
• není jasné, pro koho vlastně je
• chybí další krok, na který by mohl navázat
• energie se tříští do mnoha směrů

Výsledkem je únava, frustrace a pocit, že „to asi nefunguje“.
Ve skutečnosti jen chybí systém.

Co dnes znamená „cestování jako byznys“

Cestování jako byznys není o ztrátě soukromí.
Není o tom sdílet celý svůj život na sociálních sítích, neustále se natáčet nebo mít pocit, že musíš být „vidět za každou cenu“.

Tohle je jen jedna z cest, kterou se někdo může vydat – ale rozhodně ne jediná ani nutná.

Stejně tak cestování jako byznys není o tom, že bys měla někoho přesvědčovat, přemlouvat nebo „nahánět ke koupi“.
Prodej dnes ve skutečnosti neprobíhá na sociálních sítích tak, jak si mnoho začátečníků myslí.

Neprodává se větou: „Dovolená – kupuj.“
A už vůbec ne tlakem, urgencí nebo pocitem, že musíš někoho zlomit.

To je častý omyl lidí, kteří s oborem teprve začínají a mají pocit, že prodej je o neustálém vysvětlování, obhajování a přesvědčování.
Ve skutečnosti je to přesně naopak.

Cestování jako byznys stojí na systému, důvěře a dlouhodobé práci s publikem, ne na jednorázových výzvách ke koupi.

Téma digitálního nomádství a práce odkudkoliv má mnoho vrstev.
Nejde jen o technické možnosti, ale především o způsob myšlení, rozhodování a nastavení života kolem cestování.

Těmto souvislostem se věnuji dlouhodobě nejen psanou formou, ale i ve videích, kde jdu víc do hloubky praktických i mentálních aspektů digitálního nomádství a cestování jako životního stylu.

Pokud tě zajímá digitální nomádství a práce odkudkoliv v širších souvislostech, můžeš se podívat sem.

Cestování jako projekt, ne jako náhoda

Ve chvíli, kdy začneš nahlížet na cestování jako na byznys, změní se jedna zásadní věc:
přestaneš cestovat nahodile a začneš cestovat vědomě.

Už před samotnou cestou přemýšlíš:

• proč tam jedeš
• co si z cesty chceš odnést
• a jak na ni budeš navazovat dál

Neznamená to, že bys ztratila radost z objevování.
Naopak.

Začneš si všímat věcí, které ti dřív unikaly:

• souvislostí mezi místy
• chování lidí
• detailů, které dávají cestování kontext
• rozhodnutí, která vedou k určitému zážitku

Už nepozoruješ jen památky.
Začínáš chápat proč fungují tak, jak fungují – a právě v tom vzniká hodnota, kterou dokážeš dál předávat.

Cestování se tak nestává sledem náhodných výletů, ale promyšleným procesem, který se s každou další cestou prohlubuje.

Cestování jako byznys úzce souvisí s digitálním nomádstvím – tedy se způsobem práce a života, který umožňuje fungovat odkudkoliv a stavět si vlastní pravidla. Pokud tě zajímá, co digitální nomádství skutečně znamená a jaké má podoby, rozepsala jsem ho podrobně v samostatném článku o digitálním nomádství.

Digitální nomádství: jak pracovat odkudkoliv a žít naplno

Tři pilíře, bez kterých cestovatelský byznys nefunguje

Každý dlouhodobě funkční cestovatelský projekt stojí na třech pilířích.
Nejsou složité, ale vyžadují vědomou práci.

1⃣ Obsah (a autenticita jako klíčový prvek)

Obsah je základním mostem mezi tvou zkušeností a lidmi, kteří ji hledají.

Rozhodujícím elementem úspěchu tady není dokonalost, ale autenticita.

Mnoho začínajících tvůrců má pocit, že musí kopírovat někoho úspěšného.
Duplikace jako princip je v pořádku – ale pouze na úrovni postupů, ne obsahu samotného.

• můžeš převzít strukturu
• můžeš se inspirovat systémem
• ale obsah musí projít tebou

Být svůj není slabina.
Je to zásadní konkurenční výhoda, kterou nelze zkopírovat.

2⃣ Distribuce (a schopnost vydržet)

Rozhodnout se, že začneš tvořit obsah, je důležitý první krok.
Stejně důležité – ne-li důležitější – je vydržet.

Distribuce není jen o tom, kde obsah zveřejníš, ale:

• jak konzistentně
• s jakým tématem
• a s jakým dlouhodobým záměrem

Úspěch často nepřichází proto, že by někdo byl výrazně lepší.
Přichází proto, že zůstal věrný svému tématu dostatečně dlouho, aby se mohl projevit efekt důvěry a opakovatelnosti.

3⃣ Monetizace (jako důsledek, ne cíl)

Pro mnoho lidí je monetizace hlavním důvodem, proč s cestovatelským byznysem začínají.
Velmi brzy ale zjistí, že samotná potřeba vydělat nestačí.

Dnešní spotřebitel:

• nenakupuje opakovaně na základě nahodilé zprávy
• nereaguje na tlak
• a už vůbec ne na neustálé výzvy ke koupi

Tady vstupuje do hry systém, komunita a důvěra.

Monetizace přichází ve chvíli, kdy:

• obsah dává smysl
• vztah s publikem je vybudovaný
• a nabídka je přirozeným pokračováním cesty, ne cizím prvkem

Proč většina lidí v cestovatelském byznysu selže

(a proč to nesouvisí s motivací)

Většina lidí, kteří se chtějí cestováním živit nebo si jím alespoň přivydělat, nezačíná s malou motivací.
Naopak.

Mají energii, chuť, nápady a často i odvahu udělat první krok.
Problém nevzniká na začátku.
Vzniká po několika týdnech nebo měsících, kdy prvotní nadšení narazí na realitu.

A právě tady se láme chleba.

Ne proto, že by lidé nebyli schopní.
Ale proto, že jim nikdo neukázal systém, který by je dlouhodobě dokázal dovést nejen k aktivnímu příjmu, ale i k příjmům, které se postupně budují a fungují i ve chvíli, kdy zrovna netvoříš.

Systém, který nestojí na neustálém výkonu, ale na promyšlené struktuře.
Na obsahu s delší životností.
A na vztahu s publikem, který se v čase přirozeně prohlubuje.

Motivace tě nastartuje. Systém tě udrží.

Motivace je silná, ale krátkodobá.
Systém je nenápadný, ale dlouhodobý.

Bez systému se velmi rychle objeví:

• chaos v obsahu
• pocit, že „to nikdo nečte“
• zmatek v tom, co vlastně tvořit
• a pochybnosti, jestli to celé má smysl

To nejsou známky selhání.
To jsou signály chybějící struktury.

Nejčastější důvody, proč lidé nedojdou dál

Příliš široké zaměření

Když mluvíš ke všem, ve skutečnosti nemluvíš k nikomu.

Cestování je obrovské téma.
Bez jasného zaměření se obsah rozpadá do jednotlivých střípků, které spolu nesouvisí – a nedokážou vytvořit důvěru ani kontinuitu.

Nahodilý obsah bez návaznosti

Jednou tip na hotel, podruhé osobní pocit, potřetí inspirativní myšlenka.

Vše může být samo o sobě zajímavé, ale bez návaznosti.
Čtenář neví:

• proč by se měl vrátit
• co může čekat příště
• ani kam celý projekt vlastně směřuje

Záměna aktivity za strategii

„Dělám toho hodně“ ještě neznamená „dělám to správně“.

Sdílení, psaní, natáčení – to všechno jsou nástroje.
Bez strategie ale zůstávají jen spotřebou energie, která se časem zákonitě vyčerpá.

Příliš brzký tlak na prodej

Jakmile se objeví první únava nebo nejistota, mnoho lidí začne tlačit na monetizaci.

Jenže:

• důvěra ještě nevznikla
• vztah s publikem není vybudovaný
• a nabídka přichází dřív, než je skutečně pochopen problém

Výsledkem je frustrace na obou stranách – a pocit, že „to asi nefunguje“.

Co mají společného ti, kterým to dlouhodobě funguje

Lidé, kteří v cestovatelském byznysu vydrží, většinou nedělají nic převratného.
Ale dělají několik věcí velmi vědomě.

• mají jedno hlavní téma
• vědí, komu mluví
• a staví obsah tak, aby na sebe přirozeně navazoval

Nesnaží se zaujmout každého.
Soustředí se na ty, kteří s nimi souzní.

A hlavně:
nevnímají cestování jako sérii jednotlivých výstupů, ale jako dlouhodobý proces, který se s každou další cestou prohlubuje a zraje.

Digitální nomádství v roce 2025 a jeho trendy

Digitální nomádství se v posledních letech výrazně proměňuje. Už nejde jen o práci z pláže, ale o promyšlený životní styl, který reaguje na změny na trhu práce, v technologiích i v cestování. Tyto posuny a aktuální směry rozebírám podrobně v článku digitální nomádství v roce 2025 a jeho trendy.

Digitální nomádství 2025: trendy, peníze a budoucnost práce odkudkoli

Tohle je moment, kdy se láme rozhodnutí

V této fázi si většina lidí položí otázky typu:

• „Má to vůbec cenu?“
• „Nejsem na to moc obyčejná?“
• „Neměla bych dělat něco jiného?“

Ve skutečnosti ale nejde o otázku schopností.
Jde o otázku vedení, struktury a systému, který by celý proces držel pohromadě i ve chvílích, kdy nadšení kolísá.

A právě tady se začíná ukazovat, proč je cestování jako byznys tak úzce propojené se dlouhodobým, systémovým myšlením.

Další logický krok je proto přirozený:
jak vypadá jednoduchý systém, který dává cestování dlouhodobý smysl – bez chaosu, bez přetížení a bez tlaku na výkon.

Kam může vést další krok

Pokud při čtení tohoto článku cítíš, že cestování nechceš mít jen jako koníček, ale jako vědomě postavenou součást svého života a příjmů, je v pořádku, že i teď pokládáš další otázky.
Cestovatelský byznys se nestaví podle univerzální šablony. Každý má jiné možnosti, tempo i cíle.

Domluvit si osobní schůzku →

Jak začít přemýšlet o cestování jako o byznysu (prakticky)

Aby cestování začalo dlouhodobě fungovat i finančně, nestačí ho jen zažívat a občas o něm něco sdílet.
Rozdíl mezi tím, kdo cestuje, a tím, komu cestování postupně vytváří hodnotu, není v talentu ani v počtu sledujících.

Je v disciplíně a systému.

Slovo systém může znít složitě nebo odtažitě. Ve skutečnosti ale nejde o nic technického ani svazujícího.
Jde jen o dodržování několika základních principů, které si člověk dokáže velmi rychle osvojit.

Ve chvíli, kdy začneš nahlížet na cestování jako na byznys, změní se jedna zásadní věc:
už necestuješ nahodile, ale vědomě.

Už před cestou přemýšlíš nad tím:

• jaký záměr tahle cesta má,
• v jakém kontextu ji budeš sdílet,
• a jaký užitek může mít pro člověka na druhé straně.

Neznamená to, že by ses měla připravit o radost ze spontánnosti.
Znamená to, že i spontánní zážitek má své místo v celku – a nepřichází nazmar.

Najednou si na cestách nevšímáš jen míst, ale i souvislostí.
To, co dřív zůstalo jen pocitem, se začíná skládat do zkušenosti, kterou dokážeš předat dál.

Zážitek nestačí. Rozhodující je, co s ním uděláš dál.

Dva lidé mohou být na stejném místě, ve stejný čas a zažít stejnou věc.
Rozdíl mezi nimi nevzniká v destinaci, ale v tom, jak nad zážitkem přemýšlí.

Ten, kdo cestuje nahodile, má po návratu domů vzpomínku.
Ten, kdo cestuje s byznysovým myšlením, má navíc materiál, se kterým může dál pracovat.

Nejde o to mít víc fotek nebo lepší videa.
Jde o schopnost:
pojmenovat zkušenost,
zasadit ji do kontextu,
a přeložit ji do jazyka, který je pro ostatní srozumitelný a užitečný.

Tohle je dovednost, ne dar.
A jako každá dovednost se dá postupně trénovat.

Jak poznáš, že už nepřemýšlíš jen jako turista

Ve chvíli, kdy cestování přestane být jen spotřebou zážitků, začnou se objevovat drobné, ale zásadní posuny v myšlení.

Už se neptáš jen, co se mi tady líbí, ale pro koho by tohle místo mohlo být ideální.
Už nesdílíš jen to, co se ti líbí, ale to, co může někomu pomoci se lépe rozhodnout.
A už nepíšeš nebo netvoříš nahodile, ale s vědomím, kam chceš člověka dál nasměrovat.

Nemusí to být hned prodej.
Stačí, že obsah má směr, kontinuitu a dává smysl i ve chvíli, kdy se k němu někdo dostane s odstupem času.

A právě v tom je rozdíl mezi cestováním jako zážitkem a cestováním jako byznysem.

Pro koho cestovatelský byznys dává smysl – a pro koho ne

Cestování jako byznys není pro každého.
A je fér si to říct otevřeně hned na začátku.

Někdy se může zdát, že cestovatelský byznys je jen o správném sdílení fotografií a zážitků z cest.
O tom, že někam odjedeš, něco nafotíš, nasdílíš a výsledek se dostaví sám.

Jenže pokud chceš vytvořit cestovatelský byznys, který tě bude dlouhodobě živit, vyžaduje to i čas a pozornost.
Ne neustálý výkon, ale vědomou práci s obsahem, směrem a konzistencí.

Na začátku má spousta lidí pocit, že vydělat peníze v cestovním ruchu je otázka několika minut.
Nasdílím fotku, přidám odkaz a je hotovo.

Ve skutečnosti – stejně jako v jakémkoliv jiném oboru – všechno potřebuje svůj čas.
Důvěra se buduje postupně.
Systém se skládá krok za krokem.
A výsledky přicházejí jako důsledek, ne jako náhoda.

Dává smysl pro lidi, kteří:

• chtějí cestování uchopit dlouhodobě, ne jako jednorázový pokus,
• jsou ochotní přemýšlet v souvislostech a budovat věci postupně,
• chápou, že důvěra a vztah s publikem vznikají v čase, ne přes noc,
• a hledají cestu, jak propojit cestování se životem, který jim dává smysl.

Naopak nebude fungovat pro ty, kteří:

• hledají rychlý návod, jak „si přivydělat na dovolenou“ bez hlubší práce,
• chtějí kopírovat cizí obsah místo toho, aby našli vlastní hlas,
• nebo očekávají výsledky bez disciplíny a konzistence.

Cestovatelský byznys není zkratka.
Je to proces.

Proces, který se s každou další cestou, zkušeností a rozhodnutím prohlubuje.
A právě proto dokáže být dlouhodobě stabilní a smysluplný.

Ne pro každého. Ale možná pro tebe.

Pokud jsi dočetla až sem, je velmi pravděpodobné, že nad cestováním přemýšlíš jinak než většina lidí.
Nejen jako nad zážitkem, ale jako nad něčím, co může dávat dlouhodobý smysl – časově, finančně i životně.

Cestování jako byznys nemá univerzální návod.
Každý má jinou výchozí pozici, jiné možnosti, jiné tempo i jiné cíle.

A právě proto věřím, že největší hodnotu má osobní přístup.

Pokud chceš zjistit, jestli to dává smysl právě pro tebe

Možná máš teď v hlavě spoustu otázek.
Možná cítíš, že bys chtěla jít dál, ale nechceš ztrácet čas slepými uličkami.
A možná jen potřebuješ dát myšlenkám jasnější strukturu.

Pokud chceš probrat, jak by mohl cestovatelský byznys vypadat konkrétně ve tvém případě, můžeš si domluvit osobní schůzku zde:
Domluvit si osobní schůzku →

Schůzka není o přesvědčování ani o rychlém rozhodnutí.
Je o ujasnění směru, možností a toho, jestli a jak dává smysl pokračovat dál.

Malá poznámka na závěr

Pokud hledáš rychlý způsob, jak „vydělat na dovolené“, tenhle přístup pro tebe nebude.
Pokud ale hledáš dlouhodobou, smysluplnou cestu, jak propojit cestování se životem a příjmy, pak může být osobní rozhovor tím správným prvním krokem.

Článek Cestování jako byznys: proč dnes nestačí jen sbírat zážitky se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Když jsme o Maltě mluvili v Travel Flow, vrátila se mi přesně tahle myšlenka:
„Tohle je ideální destinace pro ženy, které chtějí začít s prací na dálku a zároveň si užít cestování naplno.“

Video z Travel Flow – Terapii pro duši cestovatele najdeš tady .

A teď se na Maltu podíváme z mé vlastní perspektivy — očima digitální nomádky.

Proč Malta dává smysl pro ženy, které chtějí začít s prací na cestách

Na začátku nomádského života často řešíme jednu věc:
„Potřebuju bezpečí, jednoduchost a prostředí, kde můžu začít bez stresu.“

A přesně to Malta splňuje.

• Angličtina jako úřední jazyk → nula bariér v komunikaci.
• Bezpečná destinace i pro solo cestovatelky.
• Blízkost Evropy → krátké lety, žádný časový posun.
• Kompaktní ostrov → všechno máš doslova na dosah ruky.
• Skvělé klima → jaro a podzim jsou pro práci i cestování naprosto top.

Malta není o levném cestování — je o chytrém cestování, kde z malé destinace vytěžíš maximum.

Kdy vyrazit – nomádsky chytré načasování

Pokud chceš pracovat a zároveň objevovat, pak platí jednoduché pravidlo:

• Jaro (duben–červen) → nejlepší rovnováha tepla a ještě „dýchatelné“ destinace
• Podzim (září–listopad) → moje osobně nejoblíbenější období
• Zima → klidnější tempo, méně turistů, lepší ceny
• Léto → upřímně? Spíš ne. Davy, vedro a prázdniny.

Pokud chceš detailní cestovatelské tipy, najdeš je brzy v mém navazujícím článku:
Proč příští rok vyrazit na Maltu

Kde bydlet na Maltě, když chceš pracovat i objevovat (detailní pohled)

Začínající digitální nomádky často udělají jednu chybu:
Vyberou si „pěkné místo na mapě“, ale ne to, které nejlépe funguje pro práci.

Tady máš přehled oblastí, kde se můžeš ubytovat:

Sliema – nejlepší základna pro ženy, které chtějí mít vše po ruce

Pokud jedeš na Maltu poprvé, Sliema je jistota.

• Nejlepší rovnováha kaváren, coworků, obchodů a klidu.
• Dlouhá promenáda ideální na ranní nebo večerní práci z lavičky.
• Spousta expatů, bezpečné večerní ulice.
• Výhled na Vallettu, trajekt za pár minut.

Pro mě osobně → ideální první volba pro začínající nomádku.

St Julian’s – když miluješ energii, networking a živé okolí

St Julian’s je plný expatů, mladých lidí, coworků a večerního života.

• Lepší networking než kdekoliv jinde na ostrově.
• Spousta příležitostí potkat lidi z oboru.
• Nevýhoda: vyšší ceny a více ruchu.

Pokud chceš energii města a komunitu na dosah, tady se ti bude dařit.

Gżira – klidnější alternativa se skvělou dostupností

Gżira je vlastně takový zlatý střed.

• Nižší ceny než Sliema, ale stejně dobrá poloha.
• Do coworků a kaváren se dostaneš pěšky.
• Klidnější rytmus → ideální pro ženy, které se potřebují soustředit.

Osobně bych ji doporučila jako druhou ideální volbu pro workation.

Valletta – místo, které tě okouzlí, i když tu nebudeš dlouhodobě bydlet

Valletta je krásná. Historická. Autentická. Ale:

• Na dlouhodobý pobyt je dražší a složitější.
• Je to „poživatelné“ město, ne nomádská základna.

Doporučuju na 2–3 dny → ne jako base.

Gozo – pomalejší rytmus pro hlubokou práci

Jestli miluješ přírodu, klid a menší destinace, Gozo tě chytne.

• Nižší ceny než hlavní ostrov.
• Komunitní atmosféra, pomalejší životní tempo.
• Ideální na týdny, kdy potřebuješ dokončit projekty.

Pro introvertnější nomádky je to skrytý poklad.

Jak se na Maltě pracuje: internet, eSIM, coworky a kavárny

eSIM a data – tvůj nejlepší přítel na ostrově

Na Maltě fungují data skvěle.

A pokud chceš stabilní připojení, doporučuji eSIM → je to rychlé, bezpečné a nemusíš řešit fyzické SIM.

Moji kompletní recenzi a doporučení najdeš tady

Coworkingy – stabilní internet a komunita

Coworky na Maltě jsou moderní, čisté a většina má:

• rychlé Wi-Fi
• možnost měsícních i denních vstupů
• komunitní prostor
• klid na práci

Pokud začínáš, cowork ti dá rytmus, bezpečí a jistotu produktivity.

Kavárny a místa u moře – když chceš pracovat s výhledem

Na Maltě najdeš desítky kaváren, kde se dá pracovat klidně polovinu dne.

Můj tip: promenáda Sliema → výhled na moře + stabilní data + klid.

Jaké jsou životní náklady na Maltě (a jak cestovat chytře)

Nechci ti dávat tabulky, ty nikoho neposouvají. Důležitější je pochopit:

• Malta není nejlevnější destinace
• ALE: když víš, kde bydlet, kdy cestovat a jak používat chytré nástroje, ušetříš desítky procent

Tohle je přesně filozofie chytrého cestování → víc zážitků za méně peněz.

Co vidět na Maltě – rychlý přehled pro plánování

Tady to necháme krátké, protože detailně to rozepíšu v navazujícím článku.

• Valletta
• Mdina a Rabat
• Blue Grotto
• Marsaxlokk
• Gozo
• Tři města

Kompletní průvodce najdeš brzy v článku Proč příští rok vyrazit na Maltu.

Praktické tipy pro začínající digitální nomádky na Maltě

Najdi svůj rytmus

Nejezdi na Maltu pracovat 12 hodin denně.
Nejezdi tam ani „jen na dovolenou“.

Najdi střed:
ráno práce → odpoledne výlet → večer volno.

Tohle je nejzdravější nomádský režim pro začátečnice.

Bezpečí a pohyb po ostrově

Malta je bezpečná, ale pořád platí:

• večer se drž v živých čtvrtích
• při přesunech používej Bolt
• vyhni se opuštěným uličkám v noci

Zdravý selský rozum je víc než mapa.

Jak to celé udržet dlouhodobě

Nomádství není sprint.
Je to styl života.

A Malta je perfektní tréninkové hřiště.

Chceš článek probrat nebo se zeptat na něco konkrétního?

Přidej se do komunity Cestování na fulltime.
Na webu už nejsou povolené komentáře, ale v komunitě můžeš sdílet zkušenosti, ptát se, poslouchat ostatní ženy a získat jistotu v dalších krocích.

A pokud zvažuješ, že bys chtěla začít pracovat při cestování…

Napiš mi tady.
Můžeme si domluvit krátkou osobní online schůzku a podívat se, jaký typ práce a jaký styl cestování dává smysl právě pro tebe.

Další články ze série Očima digitální nomádky

Pokud tě zajímá, jak vypadá skutečný život digitální nomádky v různých koutech světa, tady najdeš další příběhy, které ti ukážou každou destinaci jinýma očima — prakticky, autenticky a srdcem:

Lisabon očima digitální nomádky

Proč je Lisabon jedno z nejlepších míst v Evropě pro začínající i zkušené nomádky. Kavárny, práce u oceánu, atmosféra, která tě nutí tvořit víc. Čti celý článek tady

Turecko očima digitální nomádky

Od Egejského moře přes Istanbul až po malé kavárny, kde se pracuje lépe než v coworku. Otevřenost lidí, dostupnost a obrovská inspirace. Čti celý článek tady

Jordánsko očima digitální nomádky

Země, která spojuje historii, pouště a nečekaně pohodové tempo pro práci na dálku. Proč je to ideální destinace pro ženy, které chtějí vystoupit z rutiny. Čti celý článek tady

Jak pracovat odkudkoliv: kompletní průvodce digitálním nomádstvím

První krok pro všechny ženy, které cítí, že chtějí svobodnější život. Praktický návod, jak si začít budovat příjem na cestách. Celý článek čti tady

eSIM pro cestovatelky: bezpečné a chytré připojení na cestách

Můj oblíbený nástroj, díky kterému mám spolehlivá data v každé destinaci — a maximální svobodu práce. Celý článek čti tady

Článek Malta očima digitální nomádky: jak se tu žije, pracuje a cestuje chytře se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

V posledním díle Travel Flow jsme o Madeiře mluvili jako o jedné z nejchytřejších voleb pro rok 2026 — a vkládám ho sem i pro tebe, aby sis ho mohla pustit rovnou tady, uvnitř článku. Pokud chceš Madeiru nejdřív vidět, než ji začneš plánovat, tady máš to nejlepší startovní okno.

Travel Flow – Madeira

Madeira cestování – ostrov věčného jara

Madeira je často označovaná jako ostrov věčného jara — a ono to není jen hezké slovní klišé. Po celý rok tady panují stabilní teploty, které se pohybují kolem 20–25 °C. V zimě je to jeden z nejkrásnějších úniků před evropskou šedí — můžeš tu být venku dlouho do večera a pít víno na terase jen v mikině.

Jaro je na Madeiře nádherným obdobím květů — celý ostrov exploduje barvami a zelení. Léto je teplé, ale ne dusivé díky oceánu, který klima zpříjemňuje. A podzim je stabilní, suchý a ideální pro túry po horách i delší levády.

Pokud hledáš destinaci, která je celoročně přívětivá, Madeira není sezónní volba — je to dlouhodobě stabilní přístav.

Levada Trails — historická tepna Madeiry

Levády jsou jedním z nejunikátnějších prvků ostrova. Jde o historický systém zavlažovacích kanálů, který vznikl už v 16. století, aby přiváděl vodu z deštivější severní části ostrova na sušší jih, kde se pěstovalo víno a zemědělské plodiny.

První leváda byla dokončena už kolem roku 1461, a dnes má celá síť levád dohromady přes 2 000 kilometrů. Je neuvěřitelné, že velká část z nich je přístupná jako stezky.

Chůze podél levád je meditativní zkušenost — jdeš podél tichého proudu vody, skrz lesy, horské tunely, mlhy a zelené svahy. Některé levády jsou snadné a vhodné pro každého, jiné jsou náročné, vyžadují jistý krok, trekovou obuv a pozornost.

Jednou z nejkrásnějších levád je 25 Fontes, která vede k nádherným vodopádům. Některé části cesty jsou úzké, ale to jen podtrhuje její opravdovost a propojení s přírodou.

Madeira jako nomádský hub

Pokud patříš mezi ty, kdo pracují online, můžu ti doporučit přečíst si můj článek Co je digitální nomádství a jak začít, kde vysvětluji principy práce odkudkoli.

Madeira tě překvapí tím, jak přirozeně se tu pracuje. Infrastruktura je stabilní, internet funguje spolehlivě a coworkingových prostorů je dost. Na rozdíl od mnoha jiných destinací je Madeira velmi bezpečná — při večerních procházkách jsme se ani jednou necítili nepříjemně.

Pracovní rytmus tady má svůj zdravý, přirozený rámec — ráno si vyřídíš e-maily, odpoledne vyrazíš na levádu nebo k oceánu, večer koukáš na západ slunce nad horskými štíty.

Pokud chceš ještě hlubší vhled do nomádského života na ostrově, doporučuji můj článek Madeira očima digitální nomádky, kde sdílím konkrétní zážitky a tipy, které jsme si s manželem ověřili v praxi.

Cestování chytře — naše zkušenost s hotelem Encumeada

Madeira není levná destinace — ale je mimořádně výhodná, když na to jdeš chytře.

My jsme si při cestě na Madeiru vybrali ubytování v Hotelu Encumeada, který měl jednu z nejhorších recenzí, které jsme kdy četli — ale líbila se nám jeho poloha v horském masivu.

Rozhodli jsme se risknout to — a udělali jsme dobře. Hotel byl zasazený v impozantní horské scenérii, měli jsme výhledy na západy slunce nad vrcholky madeirských hor a pro nás jako milovníky přírody to byl jeden z nejkrásnějších pobytů vůbec.

Po celou dobu jsme měli pronajaté auto, které nám umožnilo svobodně se přesouvat po ostrově. Program celého pobytu jsme tvořili společně s naší komunitou cestovatelů a vycházeli jsme ze zkušeností těch, kteří už tady byli před námi.

O tom, co přesně znamená chytré cestování, jsem psala v samostatném článku — pokud tě to téma zajímá víc, doporučuji se k němu vrátit Jak ušetřit na dovolené bez kompromisů

Gastronomie — víno, kuchyně a farmářské trhy

Madeirské víno je naprostý základ ostrovní identity. Jeho výroba je historicky spjatá s exportem a používají se techniky, které víno částečně „zahřívají“ a nechávají zrát za zvláštních podmínek — proto má tak charakteristickou chuť a jemnost.

Pokud jde o jídlo — Madeira je panenská, pravdivá a krásně nepředstíraná. V místních restauracích jsme zažili jednu z nejpřekvapivějších palet chutí — od čerstvých ryb přes bolo do caco až po kombinace, které bychom jinde neochutnali.

Obrovským zážitkem pro mne byly farmářské trhy ve Funchalu — záplava barevných květin, hory ovoce všech tvarů a odstínů, exotické plody vedle tradičních, všechno to hrálo barvami a my jsme si připadali jako v ovocném ráji.

Dostupnost — přistání, které si zapamatuješ

Madeira má jednu z nejkratších runwayí v Evropě — a přílet sem je sám o sobě malým dobrodružstvím. Letadlo musí přistát velmi přesně — mezi horami a oceánem.

Na Madeiru se můžeš dostat několika cestami:

• TAP Portugal — s přestupem v Lisabonu. Ten se dá krásně využít — například jako jednodenní výlet. O tom, jak si užít právě Lisabon, jsem psala v článku Lisabon očima digitální nomádky.
• Eurowings — létají přímo z Prahy na Funchal.

O tom, jak vybírat letenky v duchu chytrého cestování, jsem psala také v článku Nejlevnější letenka není všechno, kde najdeš konkrétní tipy z praxe.

Madeira dokáže přivítat každého cestovatele, který…

… miluje přírodu.
… dokáže ocenit kvalitu života nad rychloturismem.
… chce zažít pomalejší tempo a hlubší přítomnost.
… hledá bezpečí, klid a prostor.
… pracuje online nebo to má v plánu.
… touží po místě, kde den není plán — ale rytmus.

Madeira není jen masový resortový ostrov. Je to ostrov pro ty, kteří cestují vědomě a srdcem.

Co na Madeiře nevynechat

Cabo Girão

Jeden z nejvyšších útesů v Evropě. Parkovali jsme přímo na cestě a důležité je sem přijet, když je dobrá viditelnost — jinak mraky zakryjí celý výhled. Po útesu se procházejí kočky, které tu žijí podél skal a tvoří až neskutečnou atmosféru. A ten výhled z prosklené plošiny? To je moment, na který nezapomeneš.

Pico do Arieiro

Spolu s Pico Ruivo to byl jeden z nejkrásnějších treků, které jsme šli. Pozorovat ostré skalní hřebeny nad mraky bylo skoro až mimozemské. Důležité: vzít si hodně vody, solidní trekovou obuv, něco teplejšího na sebe — při východu slunce jsem měla pocit, že bych zvládla i dvě zimní bundy.

Fanal Forest

Absolutně magické místo. Fotky s volně pasoucími se kravičkami jsou známé — ale být tam fyzicky je jiná úroveň. Mlha, staré stromy, vlhko ve vzduchu, ticho. Fanal je jako vstoupit do jiného světa.

Levády

Levád je mnoho — ale některé se prostě zapíší do paměti: Levada das 25 Fontes, Levada do Caldeirão Verde… Každá je jiná, každá má atmosféru. A každá ti dá klid v hlavě, který se nedá koupit.

Porto Moniz

Rozkošné městečko u oceánu s přírodními lávovými bazény. Tady jsme si užili spoustu pohody a prosté radosti ze života.

Santana

Typické barevné domečky se slaměnou střechou — původní madeirská architektura. To místo má takový klid a kouzlo, že se tam člověk cítí jako doma.

Závěr — ostrov, který otevře srdce

Madeira pro mne dlouho byla jen „portugalským ostrovem v Atlantiku“.
Ale po její návštěvě je pro mne úplně jiný svět.

Je to ostrov, který otevírá srdce každého cestovatele a plní ho zážitky, které se jen tak nedají zažít jinde. Pokud máš pocit, že příští rok chceš žít víc — víc přírody, víc klidu, víc barev, víc přítomnosti — Madeira ti to nabídne.

Možná právě tady zažiješ jeden z těch momentů, kdy si řekneš:
„Tady žiju život, který je můj.“

Vytvořili jsme pro tebe speciální playlist z Madeiry — s cestovatelskými tipy, záběry z levád, horských treků i kaváren, kde jsme pracovali. Pokud chceš Madeiru nejen číst, ale i vidět, tady je to pravé místo. Vezmu tě tam s sebou.

Článek Proč příští rok vyrazit na Madeiru se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Chcete vyrazit do přírody, ale zároveň si rádi dopřáváte pohodlí a trochu toho cestovatelského luxusu? Pak věřím, že vás – stejně jako nás – osloví glamping. Tento styl ubytování propojuje krásu přírody s komfortem, na který jsme zvyklí z hotelů. Je ideální pro ty, kteří milují volnost, ale zároveň si chtějí opravdu odpočinout.

Já sama jsem si glamping poprvé vyzkoušela v nádherném prostředí Brd, v místě zvaném Colony Glamping Brdy. A byla to láska na první noc – klid, světýlka, vůně lesa a teplá postel s výhledem na koruny stromů. V tomto článku se s vámi podělím nejen o vše, co o glampingu potřebujete vědět, ale i o osobní tipy a zážitky, které vám pomohou naplánovat si ten pravý pobyt v přírodě s příchutí elegance.

Co je to glamping a proč o něm všichni mluví?

Glamping vznikl jako odpověď na přání všech, kteří milují přírodu, ale nechtějí se vzdát komfortu. Slovo glamping vzniklo spojením slov „glamorous“ a „camping“ – tedy luxusní kempování.

Místo stanování s karimatkou a ešusem si v glampingu užijete pohodlnou postel, čisté povlečení, elektřinu, často i soukromou koupelnu, kamna nebo vířivku. Glamping není jen o ubytování – je to o zážitku. O pomalém ránu s kávou na terase, o večerech u ohně pod hvězdami a o pocitu, že jste úplně offline, ale přitom pořád v teple a pohodlí.

A právě tahle rovnováha mezi přírodou a pohodlím je důvodem, proč si glamping získává srdce cestovatelů po celém světě – včetně toho mého.

Typy glampingu, které najdete v Česku

Chcete vyrazit do přírody, ale zároveň si dopřát pohodlí, luxus a třeba i možnost pracovat na dálku? Pokud ano, glamping vás — stejně jako nás — rozhodně osloví. Tento fenomén kombinuje outdoorový zážitek s ubytováním, které připomíná komfort hotelu: kvalitní postel, elektřina, Wi‑Fi, privátní koupelna nebo wellness prvky. V zásadě jde o „luxusní kempování“, pro něž se ve světě používá slovo glamping, které vzniklo kombinací slov glamorous + camping.

Popularita glampingu ve světě i u nás stále roste — globální trh glampingu dosáhl v roce 2024 hodnoty 12,4 mld USD a očekává se, že do roku 2034 se rozroste na téměř 40 mld USD. Například v České republice uvedla nedávná studie, že 43 % Čechů by rádo glamping alespoň jednou vyzkoušelo, přičemž více než třetina respondentů vyzdvihla ekologický aspekt takového stylu cestování.

Já sama jsem si glamping vyzkoušela v srdci Brd, v krásném a promyšleném ubytování Colony Glamping Brdy. A věřte, že už po první noci jsem si zamilovala rány s kávou na terase obklopenou lesem, zapadající slunce a teplou postel s výhledem na koruny stromů. V článku vám představím, jak glamping funguje, jaké má druhy, proč se hodí nejen pro páry a rodiny, ale i pro digitální nomády, kteří potřebují pracovat z přírody, a kdybych měla být upřímná, – pokud i vy hledáte místo, kde se dá spojit práce s klidem a krásou přírodního prostředí, doporučím vám právě toto místo.

Nejlepší glampingy v Česku, které stojí za vyzkoušení

V České republice najdeme desítky krásných míst, kde si glamping můžete užít naplno – ať už hledáte romantiku, dobrodružství nebo klidný únik do přírody. Některé jsou zasazené do hor, jiné leží u jezer nebo hluboko v lesích. Často bývají ekologicky laděné, s důrazem na udržitelnost a klidný životní rytmus.

Vybrala jsem několik tipů, které podle recenzí i osobních zkušeností patří mezi nejoblíbenější glampingy v Česku:

Glamping pod Ještědem (Liberecko)

Stylové jurty, domečky na stromech a tiny houses s nádherným výhledem na Ještěd. Ideální pro páry, které si chtějí užít přírodu v soukromí a s komfortem.
Více informací najdete přímo na jejich stránkách.

Treehouse & Spa Zvičina (Podkrkonoší)

Luxusní domek na stromě s finskou vířivkou, dechberoucím výhledem a naprostým klidem. Vhodné i pro zimní pobyty.
Glamping si můžete prohlédnout na jejich webu.

Maringotka Bonifác – Tři Stromky (Vysočina)

Romantická maringotka u rybníka s dřevěnými kamny, snídaní v košíku a terasou s výhledem na vodu. Skvělá volba pro digitální detox i pro psaní knížky.
Více informací najdete tady.

Mezi stromy – Glamping na Šumavě

Minimalistický dřevěný domek s prosklenou stěnou, krbem a naprostým tichem lesa. Vhodné i pro digitální nomády díky stabilnímu Wi‑Fi připojení.
Podívejte se na oficiální stránky glampingu.

Moje zkušenost z Colony Glamping Brdy

Když jsme s Míšou dorazili do Colony Glamping Brdy, ani jeden z nás netušil, že nás čeká jedna z nejkrásnějších nocí pod širým nebem – jen s tím rozdílem, že jsme měli postel, saunu a vyhřívaný bazén.

Bydleli jsme ve stanu zasazeném mezi potoky – doslova. Jemný zvuk vody nás doprovázel celý večer i ráno a vytvořil nádhernou kulisu pro odpočinek, i když jsme si s sebou vzali práci. Protože ano – i jako digitální nomádi jsme tam měli perfektní podmínky: elektřina, světla, Wi‑Fi, zásuvky, pohodlné zázemí.

Večer jsme si roztopili saunu a pak se zchladili v bazénu. Zatímco se stmívalo, rozsvítila se světýlka okolo stanu a my si připravili raclette – na vlastním grilu, v pohodlí našeho glampingového koutu. A když jsme si ho pak donesli do postele? To byl moment, který se zapíše do paměti. Raclette v posteli je prostě zážitek, který se nezapomíná. Smích, vůně rozpuštěného sýra, teplý čaj v hrnku a to všechno s výhledem do tmy plné lesních zvuků – ideální večer pro dva, kteří chtějí na chvíli zpomalit a být spolu.

A ráno? Ranní vstávání mezi potoky bylo naprosto geniální. Všude kolem vládl klid a ticho, které se v dnešní době už těžko hledá. I přesto, že jsme přijeli v lednu, bylo nám díky vytápění krásně teploučko. Postel byla pohodlná, a my si užívali snídani v posteli s výhledem do přírody. V ledničce na nás čekalo všechno připravené – včetně pochoutek k snídani – a na kávu jsme si jen zmáčkli tlačítko na kávovaru.

Překvapilo mě, jak krásně šla práce od ruky – připojení bylo rychlé a stabilní, ale my jsme tentokrát nepřijeli ani tak kvůli práci, jako spíš kvůli sobě. A ten vyhřívaný bazén nám v tom výrazně pomohl.

A úplně nejvíc mě dostala koupelna – prostorná, čistá a opravdu krásná. Měla sprchu s masážními tryskami, přichystané župany, přezůvky i voňavé ručníky. Nechybělo vůbec nic. Všechno bylo promyšlené do detailu a cítila jsem se tam jako v soukromém wellness, jen uprostřed lesa.

Colony Glamping Brdy je za mě místo, kam se budete chtít vracet. Ať už jako pár hledáte romantický únik, nebo jako digitální nomád potřebujete na pár dní zpomalit a pracovat v prostředí, které vám dobije baterky nejen v laptopu, ale hlavně v hlavě.

FAQ – Často kladené otázky o glampingu

Co je to glamping a jak funguje?

Glamping je zkrácenina slov „glamorous“ a „camping“, tedy luxusní kempování. V praxi to znamená, že místo klasického stanu s karimatkou spíte v pohodlné posteli v krásném prostředí přírody, s možností využití elektřiny, teplé vody, kuchyňky nebo dokonce sauny. Funguje to jednoduše – rezervujete si termín a dorazíte jako na hotel. Všechno je pro vás nachystáno.

Jaké vybavení bývá součástí glampingu?

Většina glampingových ubytování nabízí postel s povlečením, osvětlení, elektřinu, malou kuchyňku nebo alespoň ledničku a varnou konvici, venkovní posezení a přístup k toaletám a sprše. Mnoho míst nabízí navíc i Wi‑Fi, krbová kamna, vířivku nebo snídani v ceně. Vždy je ale dobré si zkontrolovat, co přesně konkrétní místo nabízí.

Jak se liší glamping stan od klasického stanu?

Glamping stan má pevnou konstrukci, dřevěnou podlahu, zateplení a vybavení, které odpovídá spíše chatě než obyčejnému stanu. Nechybí v něm postel, elektřina, někdy ani vlastní koupelna. Rozdíl je zásadní – glamping je komfortní a vhodný i pro ty, kteří by běžný kemping nikdy nezvažovali.

Je glamping vhodný i v zimě?

Ano! Mnoho glampingových ubytování v Česku je vybaveno vytápěním – buď kamny na dřevo, nebo elektrickým topením. My jsme si například užili zimní glamping v lednu a bylo nám příjemně teplo. Pokud toužíte zažít zimní krajinu a ticho zasněženého lesa, glamping je skvělá a útulná varianta.

Kolik stojí noc v glampingu?

Ceny se liší podle místa, vybavení a sezóny. V průměru se cena za noc pohybuje mezi 1 800–3 500 Kč pro dvě osoby. Luxusnější varianty (např. se saunou, vířivkou nebo snídaní v ceně) mohou stát i více. Vždy ale získáte výjimečný zážitek a nadstandardní pohodlí.

Je glamping vhodný pro děti nebo domácí mazlíčky?

Záleží na konkrétním místě. Některé glampingy jsou určeny spíše pro páry hledající romantiku, jiné jsou přizpůsobeny rodinám s dětmi nebo umožňují pobyt se psy. Doporučujeme se vždy předem podívat na podmínky konkrétního ubytování.

Co si s sebou vzít na glamping?

Na rozdíl od klasického kempování nemusíte brát spacák ani stan. Většinou vám stačí jen oblečení, hygienické potřeby a případně vlastní jídlo. Doporučuji ale vzít si i něco na čtení, termosku na čaj, teplé ponožky a třeba oblíbenou deskovku – glamping vybízí ke zpomalení.

Závěrem – proč si glamping zamilujete

Glamping není jen trend, je to způsob, jak na chvíli zpomalit. Je to návrat k přírodě bez nutnosti obětovat pohodlí. Ať už hledáte romantický víkend, tiché místo pro tvorbu nebo netradiční dobrodružství s rodinou, glamping vám dá přesně to, co potřebujete – prostor, klid, zážitek a krásu.

Pro mě osobně byl glamping v Colony Glamping Brdy důkazem, že luxus nemusí být drahý hotel. Luxus může být i ticho potoka, raclette v posteli, sauna pod širým nebem nebo snídaně ve svetru s hrnkem horké kávy.

Pokud jste to ještě nezkusili, doporučuji letos udělat změnu. A jestli nevíte, kde začít – připravila jsem pro vás mapu glampingových míst, která vám výběr usnadní.

Článek Glamping v Česku: Co to je, kde ho zažít a proč si ho zamilujete se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Jordánsko totiž není jen poušť, skalní města a Mrtvé moře. Je to místo, kde se potkává starověká minulost s moderním světem, kde se pohostinnost zapisuje do paměti a kde zjistíš, že i tady se dá žít na fulltime.

V tomhle článku tě vezmu na cestu po nejzajímavějších místech Jordánska, povím ti, jak je to s bezpečností, vízy, internetem a nomádským životem, a přidám i praktické tipy, itinerář a moji interaktivní mapu Jordánska, kterou si můžeš stáhnout za pár korun a mít všechno přehledně na jednom místě.

Chceš taky cestovat chytře, mít svobodu i příjem odkudkoli? Přidej se do komunity Cestování na fulltime a nauč se, jak vydělávat díky cestování.

Je Jordánsko bezpečné a pro koho dává smysl (i když tě děsí slovo „Blízký východ“)

Jordánsko má v médiích pověst země obklopené konflikty, ale realita je úplně jiná. Je to nejstabilnější země Blízkého východu, která si pečlivě chrání reputaci bezpečné destinace pro turisty.
Během celé cesty jsem se cítila v klidu – lidé jsou nesmírně pohostinní, respektují ženy a jsou zvyklí na cizince.

Pro sólo cestovatelky platí pár základních zásad: oblékej se s respektem k místní kultuře, přijímej nabídnutý čaj s úsměvem a neboj se zeptat na cestu. Jordánci tě nasměrují, i kdybys zrovna stála na opačném konci města.

Z pohledu digitální nomádky? Bezpečnější než Istanbul, méně rušné než Athény. Zkrátka destinace, kde můžeš cestovat sama a cítit se komfortně.

Praktické info před cestou do Jordánska

Vstup do země a vízum

Většina turistů včetně Čechů potřebuje vízum, ale dá se to vyřešit elegantně – přes Jordan Pass. Ten zahrnuje vstupní vízum i vstup do desítek památek včetně Petry. Pokud strávíš v zemi alespoň tři noci, vyplatí se okamžitě.

Vízum má platnost 30 dní a dá se prodloužit až na tři měsíce. Oficiální digitální nomádské vízum Jordánsko nemá, takže pokud tu chceš zůstat déle, je to spíš krátkodobý pracovní únik než dlouhodobý basecamp.

Peníze a platby

Místní měna je jordánský dinár (JOD), přibližně 32 Kč za 1 dinár. Většina restaurací a hotelů bere karty, ale hotovost se hodí na tržištích, v menších kavárnách a při platbě vstupů.

Doprava po Jordánsku

Ideální je půjčit si auto. Silnice jsou v dobrém stavu a řízení zvládneš bez stresu. Pokud nechceš řídit, fungují tu i soukromí řidiči, kteří tě odvezou mezi hlavními body itineráře.

Z Ammánu se pohodlně dostaneš k Mrtvému moři, do Petry, Wadi Rum i k Rudému moři v Aqabě.

Tip: Pokud si chceš půjčit auto nebo ubytování chytře, využij odkazy na Fireflies nebo Stay22. Jsou součástí mého cestovatelského systému, který mi pomáhá šetřit i vydělávat při každé cestě.

Jak ušetřit na cestách najdeš tady

Top místa v Jordánsku, která stojí za tvůj čas i peníze

Petra – město vytesané do skály

Ikona Jordánska. Když se poprvé otevře průchod Siq a před tebou se objeví Pokladnice (Treasury), je to moment, který bere dech.
Petra se vyplatí navštívit minimálně na celý den, ideálně dva.
Ráno jsou cesty prázdné, světlo měkké a vůně pouště pronikavá.

Kde spát: Doporučuji okolí Wadi Musa – menší rodinné hotely s výhledem na údolí.

Wadi Rum – noc mezi hvězdami

Poušť, která působí mimozemsky.
Veselé barvy skal, červený písek a ticho, které tě učí zpomalit. V noci tu září hvězdy jako málokde na světě.

Zážitkem je jeep tour s beduíny a noc v luxusním stanu s koupelnou – glamping uprostřed ničeho.
Přesně tohle místo je důkazem, že komfort a dobrodružství se nemusí vylučovat.

Mrtvé moře – když tě nadnáší i realita

Přirozený wellness, který funguje bez wifi. Ležíš na hladině, nic neděláš a tělo plave samo.
Voda má 8× vyšší salinitu než klasické moře, takže se neponoříš ani kdybys chtěla.

Tip: Vyber si resort s privátním přístupem k vodě – veřejné pláže bývají přeplněné a často bez sprch.

Ammán a okolí – srdce země

Moderní město s duší starého Orientu.
Najdeš tu výborné kavárny, coworkingy i starověké ruiny na každém rohu.
Z Ammánu se dá vyrazit na jednodenní výlety:

• Madaba – město mozaik
• Hora Nebo – biblický výhled na Svatou zemi
• Jerash – „malý Řím“ s amfiteátrem
• Wadi Mujib – kaňon pro milovníky adrenalinu

Aqaba – rudé moře a klid po dobrodružství

Ideální zakončení cesty. Teplé moře, šnorchlování, dobré jídlo.
Z Aqaby se dá jednoduše vrátit do Ammánu nebo pokračovat trajektem do Egypta.

Jak funguje digitální nomádství v Jordánsku (real talk)

Internet, SIM a práce z kaváren

V Ammánu najdeš kavárny s rychlou Wi-Fi, ale mimo město počítej spíš s mobilními daty.
Ideální je koupit si eSIM nebo místní SIM – data jsou levná a pokrytí překvapivě dobré i v poušti.
Coworkingy tu existují, ale nejsou tak rozšířené jako v Evropě.
Koukni také na můj článek o eSIM – tady.

Vízová realita

Jordánsko nemá digitální nomádské vízum, takže pracuješ na klasické turistické.
Zůstaneš měsíc, maximálně tři – ideální na kombinaci cestování a lehké práce.
Není to destinace pro dlouhodobý pobyt, ale spíš místo, kde načerpáš inspiraci.

Kolik to stojí

Jordánsko není levné, ale nabízí prémiový zážitek za férovou cenu.
Petra stojí přes 50 JOD, noc v poušti kolem 80 €, ale každá koruna tady má hodnotu.
Není to lowcost Asie – je to Blízký východ, který tě naučí investovat do zážitků.

Chceš vědět, jak si plánovat cesty tak, aby se ti samy zaplatily?
Domluv si se mnou nezávaznou konzultaci tady a ukážu ti, jak funguje chytré cestování v praxi.

FAQ: Jordánsko

Je Jordánsko bezpečné pro cestovatele?

Ano. Je to nejstabilnější země regionu, s přátelskými lidmi a výbornou infrastrukturou pro turisty.

Potřebuji vízum do Jordánska?

Ano, ale nejjednodušší je Jordan Pass – spojí vízum i vstupy do památek.

Co určitě vidět v Jordánsku za 7 dní?

Ammán, Mrtvé moře, Petra, Wadi Rum a Aqaba – zlatý okruh, který obsáhne vše podstatné.

Dá se v Jordánsku pracovat na dálku?

Krátkodobě ano, dlouhodobě spíš ne. Internet je spolehlivý, ale chybí nomádská komunita.

Jaké jsou zážitky, které stojí za peníze?

Petra při východu slunce, noc v poušti Wadi Rum a relax v resortu u Mrtvého moře.

Přečti si i další články ze série Očima digitální nomádky

Lisabon očima digitální nomádky
Turecko očima digitální nomádky
Jordánsko očima digitální nomádky

Článek Jordánsko očima digitální nomádky: co vidět, bezpečnost, práce na dálku a tipy z praxe se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Co vlastně znamená digitální nomádství v roce 2025

Digitální nomád je člověk, který využívá technologie k tomu, aby mohl pracovat odkudkoli.
V roce 2025 už to ale nejsou jen programátoři nebo grafici. Digitální nomády dnes najdeme mezi markeťáky, copywritery, konzultanty, právníky, překladateli, kouči, lektory i manažery, kteří zvládají svůj tým kompletně online.

Rozdíl mezi turistou a digitálním nomádem je zásadní:
turista cestuje na dovolenou, zatímco nomád žije a pracuje z jiného místa. Propojuje profesní i osobní život do jedné kontinuální reality – často bez klasické pracovní doby.

Zajímavostí je i posun věkové struktury: průměrný věk digitálních nomádů je kolem 36 let. Přibývá lidí, kteří do nomádství vstupují po rocech v korporátu nebo po čtyřicítce, kdy už hledají větší svobodu a smysl. Digitální nomádství přestává být rebelií – stává se vědomou volbou.

O digitálním nomádství píšu i v tomto článku – čti tady

Jak se digitální nomádství změnilo za poslední roky

Od útěku z korporátu k běžnému pracovnímu modelu

Ještě před pár lety působilo “pracuju z Bali” jako výkřik svobody. Dnes?
Práce odkudkoli je běžný HR benefit.
Firmy umožňují zaměstnancům působit ze zahraničí, protože vědí, že jinak by je prostě nezískaly. A vlády jdou stejným směrem – v Česku existuje speciální vízový program pro zahraniční digitální nomády (zejména z IT a marketingu), který umožňuje pobyt i pro rodiny.

Digitální nomádství už tedy není “punk”, ale nový standard práce.

Časová pásma a noční meetingy

S globalizací přichází i realita, kterou Instagram často neukazuje: meetingy ve dvě ráno, práce v letadle, nepravidelný rytmus.
Nomádství 2025 znamená nejen svobodu, ale i zodpovědnost – umět doručovat výsledky napříč pásmy a udržet si zdravé hranice.

Od Bali k méně exponovaným místům

Ceny ubytování v oblíbených nomádských hotspotech jako Bali, Lisabon nebo Mexico City raketově stouply.
Proto lidé stále častěji hledají klidnější, dostupnější a autentičtější místa. Trend směřuje k “slow nomádství” – žít déle na jednom místě, být součástí komunity a nehnat se za další destinací.

Právě tak funguje například Kréta mimo sezónu – teplá, přátelská, levnější a ideální jako dlouhodobá základna pro práci i život. Tento styl “home base nomádství” se rychle stává novým standardem.

O digitálním nomádství povídám i na mém youtube kanále Cestování na fulltime – pusť si celý seriál

Peníze, příjem a náklady digitálního nomáda

Kolik vydělává digitální nomád

Rozpětí je obrovské. Freelancer na volné noze může vydělávat 25 000 Kč, zatímco online podnikatel s vlastními produkty či affiliate systémem i víc než 200 000 Kč měsíčně.
Klíčové je ne jen “mít práci”, ale mít systém, který vydělává i během cestování – například skrze online kurzy, digitální produkty nebo affiliate spolupráce v cestovním ruchu.

Digitální nomádství 2025 už není o tom, utéct z kanceláře.
Je o tom, vytvořit si vlastní ekonomiku, která ti umožní žít po svém.

Kolik stojí život digitálního nomáda

Rozdíl mezi romantikou a realitou bývá výrazný.
Když si započítáš ubytování, coworking, pojištění, techniku a letenky, vychází běžný měsíční rozpočet mezi 30 – 80 tisíci Kč podle destinace.

Velkým trendem je off-season cestování – pracovat a žít mimo hlavní sezónu, kdy jsou ceny nižší až o 40 %. Nomádi také kombinují práci a cestování do tzv. bleisure stylu (business + leisure), kdy jedeš pracovat, ale současně objevuješ nová místa.

Zdraví, hlava a udržitelnost

Digitální únava a reset

S rostoucí svobodou přichází i nový druh tlaku – neustálá dostupnost.
V roce 2025 proto zažívají boom digital detox retreaty a vědomé pobyty, které propojují práci s psychickou regenerací.
Nomádství už není jen o výkonu, ale i o vnitřní stabilitě.

Komunita jako kotva

Dlouhodobé cestování může být osamělé. Proto vznikají nomádské komunity, colivingy, mastermind skupiny a projekty, kde se lidé podporují.
Skutečná svoboda totiž neznamená být sám – ale mít kolem sebe lidi, kteří žijí podobně.
Právě proto vznikají projekty jako Cestování na fulltime, které pomáhají začátečníkům vytvořit si vlastní svobodný systém.

Právo, víza a daně: realita práce odkudkoli

Většina zemí dnes umožňuje digitálním nomádům zůstat legálně díky speciálním vízům.
Estonsko, Španělsko, Portugalsko nebo Thajsko nabízejí roční pobyty pro pracovníky na dálku.
To je obrovský posun oproti době, kdy nomádi “naoko pracovali pro zábavu”.

Důležité je vědět:

• v každé zemi platí jiná daňová rezidence,
• musíš mít aktivní zdravotní pojištění,
• a v některých případech i registraci k pobytu.

Zjednodušeně: digitální nomádství není anarchie.
Je to forma života, která se učí pravidlům a profesionalizuje.

Jak začít s digitálním nomádstvím v roce 2025 (krok za krokem)

1⃣ Měj nejdřív příjem

Než vyjedeš, vybuduj si stabilní zdroj peněz online – klienty, projekt, affiliate příjmy nebo digitální produkt.

2⃣ Technické zázemí

Investuj do spolehlivého notebooku, VPN, cloudového úložiště a záložních zdrojů energie.

3⃣ Finanční rezerva a pojištění

Bez toho je to jen dobrodružství na půl.
Měj minimálně 3–6 měsíců nákladů stranou a řeš cestovní i zdravotní pojištění s krytím pro remote práci.

4⃣ Najdi svou základnu

Nomádství není nekonečný útěk. Je to životní styl, který potřebuje rovnováhu – “home base”, kam se vracíš nabrat energii. Pro mnohé je to například Kréta mimo sezónu – mírné klima, nízké ceny a přátelské prostředí.

5⃣ Komunita a mentální bezpečí

Najdi lidi, kteří sdílí tvé hodnoty. Online komunity nomádů, mentoring nebo osobní konzultace ti zkrátí cestu o měsíce.

FAQ – nejčastější otázky k digitálnímu nomádství

Co je to digitální nomádství v roce 2025?

Je to kombinace práce na dálku, svobody místa a vědomé volby životního stylu. Nejde o útěk, ale o vědomé nastavení života podle vlastních pravidel.

Jaké profese fungují nejlépe?

Marketing, copywriting, grafika, web design, IT služby, online výuka, koučink, fotografie – ale čím dál častěji i administrativa nebo projektový management.

Kolik peněz potřebuji měsíčně?

Podle destinace 30 až 80 tisíc Kč – v Asii méně, v Evropě více. Záleží na životním stylu a tom, jestli má člověk stabilní příjem nebo rezervu.

Kde můžu žít a pracovat legálně?

Ve více než 70 zemích světa existují speciální víza pro digitální nomády – např. Portugalsko, Španělsko, Řecko, Thajsko, Kostarika, Estonsko.

Dá se to dělat s rodinou?

Ano, stále víc rodin se vydává na cesty a děti učí v rámci homeschoolingu nebo mezinárodních škol. Vyžaduje to plán, ale je to možné.

Je digitální nomádství jen pro mladé?

Rozhodně ne. Střední věková skupina je 30 – 39 let, ale přibývá i nomádů ve věku 40+, kteří mění životní směr.

Co je bleisure travel a proč o něm všichni mluví?

Bleisure = business + leisure. Pracuješ na cestách a současně si užíváš místní zážitky. Je to nový standard moderní práce na dálku.

Kam digitální nomádství směřuje v příštích letech

Digitální nomádství se profesionalizuje.
Státy vytvářejí vízové programy, firmy nabízejí remote jako benefit, komunity se spojují a vznikají platformy pro spolupráci napříč světem.
Roste počet lidí, kteří nechtějí žít “na útěku”, ale vědomě si navrhují život v rytmu, který jim dává smysl.

Digitální nomádství už není úlet.
Je to nová forma svobody, která vyžaduje zodpovědnost, systém a vědomé rozhodnutí.
A právě tam se láme rozdíl mezi těmi, kdo o něm snivají, a těmi, kdo ho žijí.

Pokud cítíš, že tě digitální nomádství volá, ale nevíš, kde začít – nemusíš na to být sama.
V komunitě Cestování na fulltime učím ženy i muže, jak žít svobodně, cestovat chytře a nechat své cesty vydělávat.
Přidej se do klubu chytrých cestovatelů a objev, jak může tvá práce cestovat s tebou.

Článek Digitální nomádství v roce 2025: stav, trendy a kam to celé směřuje se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.