A vlastně jsem to tak odjakživa měla i já.

Cestování jsem milovala už jako malá holka. Vždycky mě lákalo dívat se za roh, poznávat jiná místa, jiný způsob života a možná i trochu hledat, jestli se dá žít jinak, než jak se kolem mě běžně žilo. A když jsem před třinácti lety začala svůj život pomalu přesouvat na Krétu, vůbec jsem netušila, co všechno tahle změna udělá nejen s mým každodenním režimem, ale hlavně s tím, jak začnu vnímat sama sebe, domov a místo, kam vlastně patřím.

Zvenku může život v zahraničí často vypadat jako pozlátko. Slunce, moře, svoboda, krásné fotky a pocit, že člověk prostě utekl do ráje. Jenže realita je mnohem vrstevnatější. Naučit se žít v jiné zemi není ani jednoduché, ani samozřejmé. Člověk se musí sžít s jinou mentalitou, jinými pravidly, jiným tempem a občas i s pocitem, že i po letech zůstává tak trochu cizincem.

V tomhle článku bych vám proto chtěla ukázat, jak jsem si postupně hledala vlastní domov na cestách. Jaké to je žít mezi Českem, Krétou a dalšími cestami. Co mi pomohlo začít se cítit doma i v zahraničí. A proč jsem časem pochopila, že si nechci vybírat jeden domov na úkor druhého, ale hledám způsob, jak v sobě udržet obojí.

Pokud vás téma života jinak, cestování a hledání vlastního místa ve světě zajímá víc, krásně na něj navazuje i moje série Život mimo šablonu na YouTube kanále Cestování na fulltime.

Jak najít domov na cestách, když žijete mezi více zeměmi

Když jsem si kdysi představovala život na Krétě, měla jsem v hlavě hlavně dobrodružství, nové zážitky, slunce, moře a pocit, že se mi otevře úplně nový svět.

Do středomořského způsobu života jsem se zamilovala tak moc, že jsem jednu dobu měla pocit, že se chci stát skutečnou Kréťankou.

Chtěla jsem zapadnout tak moc, až bych jednou měla pocit, že sem úplně patřím. Že jsem odsud. Že už nejsem ta česká holka, která na Krétě žije, ale někdo, kdo se s tím ostrovem opravdu propojil.

Jenže život v zahraničí vás často naučí něco jiného, než jste čekali.

Pro mě ten přechod jednoduchý nebyl.

Ano, rychle jsem se učila jazyk. Ano, snažila jsem se pochopit místní pravidla. A ano, na Krétě mi bylo od začátku blízké, že lidé tady žijí mnohem víc venku, mezi sebou, v rodinách, v komunitě a ve sdílení.

Domov tady často není jen dokonale vyšperkovaný interiér, ale hlavně lidé kolem stolu, pomalá káva, rozhovor, sousedé a pocit, že člověk nemusí pořád splňovat nějaké neviditelné měřítko.

Tohle mi bylo na Krétě od začátku strašně blízké.

Ale stejně tak jsem narazila na věci, ze kterých mi šla hlava kolem.

Když jsem poprvé něco vyřizovala na krétských úřadech nebo řešila místní administrativu, měla jsem pocit, že mi praskne hlava. Jiný jazyk, jiný systém, jiná pravidla, jiný způsob komunikace. Občas jsem si říkala, jestli některé věci nezamrzly někde v antice u Sokrata.

A jedna z věcí, která pro mě byla na začátku opravdu zvláštní, bylo třeba i to, že jsem se v některých situacích musela představovat otcovým jménem. Pro mě jako ženu z Česka to bylo něco, čemu jsem dlouho nerozuměla. Působilo to na mě, jako kdyby mě systém nejdřív potřeboval někam přiřadit, než mě začne vnímat jako samostatného člověka.

Čím víc jsem se snažila pochopit Krétu, tím víc jsem začala znovu chápat Česko.

Začala jsem jinak vnímat věci, na které si u nás doma často stěžujeme. Najednou jsem si uvědomila, že v té naší české kotlině se v mnoha ohledech žije opravdu dobře. Že spoustu věcí bereme jako samozřejmost, dokud je nemusíme řešit někde jinde, v jiném jazyce a v úplně jiném systému.

A možná právě tohle byl jeden z největších darů, které mi Kréta dala.

Dala mi práci.
Dala mi možnost seberealizace.
Dala mi jiný pohled na čas, vztahy, každodennost i svobodu.

Ale hlavně mi ukázala, kde mám svoje kořeny.

Naučila mě, že chtít být někým jiným vlastně nedává smysl. Každý máme místo, odkud pocházíme. Každému nám nějak narostl zobák. Každý máme svůj způsob vyjadřování, svoje dětství, svoje vzpomínky, svoje návyky a kus krajiny, která nás formovala.

Dnes už na Krétu nepřijíždím jako někdo, kdo si potřebuje hrát na Kréťanku.

Přijíždím sem jako hrdá Češka, která tenhle ostrov miluje, která si z něj vzala spoustu krásných návyků, ale zároveň ví, odkud pochází.

A možná právě v tom jsem začala chápat, co pro mě znamená domov na cestách.

Není to snaha stát se někým jiným. Je to schopnost vzít si s sebou svoje kořeny, otevřít se jinému způsobu života a postupně si vytvořit vlastní verzi domova.

Takovou, ve které nemusím volit mezi Českem a Krétou.

Protože obojí je dnes mojí součástí.

Chytré cestování – Jak ušetřit na dovolené, aniž bys slevila z kvality: moje principy chytrého cestování

čti zde

Kde je vlastně doma, když žijete mezi více místy?

Možná i vy žijete v představě, že domov je něco konkrétního. Čtyři stěny, adresa, místo, které člověk zvelebuje, kam se vrací a kde má pocit, že má svůj život nějak ukotvený.

Já jsem v téhle představě vyrůstala taky.

Jenže čím víc jsem cestovala a čím víc času jsem trávila mezi Českem, Krétou a dalšími cestami, tím víc se mi pojem domova začal měnit.

Když jsem se vracela zpátky do České republiky, cítila jsem hrdost. Pokaždé, když jsem z letadla zahlédla přistávací plochu v Krakově nebo v Praze, někde vzadu v hlavě mi skoro hrála česká hymna. Najednou jsem úplně jinak vnímala svoje kořeny, jazyk, krajinu, humor, rodinu i všechno, z čeho jsem vyrostla.

A když jsem se po čase vracela zpátky na Krétu, měla jsem zase pocit, že se vracím za svojí krétskou rodinou. Za lidmi, kteří mě přijali do svého prostoru, do své každodennosti a do svého života. Ne jako Kréťanku. Ale jako Češku, která tady žije, ten ostrov miluje a postupně se stala součástí jeho rytmu.

Protože domov na cestách pro mě znamená, že můžu patřit na víc míst najednou a přitom se neztratit sama v sobě.

Moje doma už nestojí jen na adresách.

Stojí na tom, že vím, kdo jsem, odkud pocházím a co si nesu s sebou, ať jsem zrovna kdekoliv.

Domov na cestách není romantická fráze

Žít na Krétě může na první dobrou znít jako splněný sen.

Jenže ve chvíli, kdy se člověk v zahraničí opravdu usadí, začne velmi rychle narážet i na věci, které z dovolenkové fotky nikdy neuvidíte.

Najednou řešíte úplně obyčejný život. Teplou vodu. Elektřinu. Úřady. Bankovní účet. Telefonní číslo. Auto. Pojistku. Daně. Papíry. Jazyk. Systém, který funguje úplně jinak, než jste zvyklí.

Na Krétě se třeba většina teplé vody ohřívá přes solární panely na střechách. V létě je to krásná věc. Jenže v zimě, když je zataženo, najednou řešíte, že teplá voda prostě není. Musíte přepnout na elektrické ohřívání, které už je finančně náročnější. A do toho se vám klidně stane, že na pár hodin vypadne elektřina.

A najednou sedíte v domě bez teplé vody, bez proudu a máte pocit, že jste se vrátili někam do doby kamenné.

A to jsou ještě ty jednodušší věci.

Mnohem náročnější pro mě byly situace, kdy jsem musela začít řešit běžnou administrativu. První řecké daňové číslo. První bankovní účet. SIM kartu. Auto. Pojistku. Poplatky.

Věci, které v Česku člověk nějak zná. Ví, kam jít, co říct, jak se zeptat a co přibližně čekat.

A někdy máte pocit, že se hraje hra „pošleme tě od kanceláře ke kanceláři“. A když tahle hra nefunguje, přichází druhá: „Promiň, ale já ti nerozumím.“

I když řecky mluvíte.

Jenže oni slyší, že nejste místní. Vidí, že nejste Řekyně. A najednou je všechno o něco složitější.

Tohle jsou přesně ty chvíle, které vám velmi rychle sundají růžové brýle.

A možná právě tady člověk pochopí, že život v zahraničí není náročný jen prakticky. Je náročný hlavně psychicky.

Protože doma v Česku vás někdy lidé vnímají jako toho, kdo odešel. Kdo utekl. Kdo už nežije „normálně“ s ostatními.

A v nové zemi vás zase část lidí pořád vnímá jako cizince. Jako náplavu. Jako někoho, kdo přišel zvenku a nikdy nebude úplně jejich.

A mezi tím vším stojíte vy.

Se svými sny.
Se snahou zapadnout.
Se svojí češtinou, řečtinou, kufrem, prací, rodinou, kořeny a otázkou, kam vlastně patříte.

A právě tady podle mě začíná skutečný domov na cestách.

Ne na fotce u moře.

Ale ve chvíli, kdy si přestanete hrát na to, že musíte někam dokonale zapadnout, a začnete si tvořit vlastní pravidla.

A pak vám dojde, že můžete být prostě česká domácnost na Krétě.

Tak jako my.

Bleisure travel: nový způsob, jak žít naplno i přes týden

čti celý článek tady

Jak se cítit doma v zahraničí

Když někam cestuji, skoro vždycky mám jistotu, že tam potkám nějaké Čechy.

Jsme totiž rozmístění prakticky po celé planetě. Každý tam, kam ho srdce zavedlo a kde si postupně vytvořil svůj nový život.

A stejné je to i tady na Krétě.

I tady je poměrně početná česká komunita. Žijí tady Češi, kteří se tu zakořenili, vychovávají děti, pracují, podnikají, žijí tady obyčejný život a postupně si tady vytvořili nový domov.

I když člověk žije v zahraničí, často v sobě pořád nese kus Česka.

Když jsem se já snažila dostat trochu Česka na Krétu, začala jsem to dělat hlavně přes svoje oblíbené pochutiny a suroviny, které tady na ostrově buď neseženu vůbec, nebo mi prostě nechutnají stejně.

Třeba můj oblíbený vanilkový pudink. Protože když si dělám pudink, chci, aby chutnal jako ten z domova.

Nebo český vanilkový cukr do bábovky. Protože právě díky němu voní bábovka tak, jak ji znám z Česka.

A ano, vozím si na Krétu dokonce i tuňáka v plechovce. Mám v Česku svoji oblíbenou značku s chilli papričkou a prostě jsem se jí nikdy nechtěla vzdát.

Stejně tak si vozíme knedlíky v prášku, protože ne vždycky mám chuť nebo čas dělat domácí. A když chci upéct buchty s mákem, které zbožňuje můj manžel, musím si na ostrov přivézt i mák, protože tady to není tak samozřejmé jako doma.

Možná to zní jako maličkosti.

Ale právě tyhle maličkosti mi pomáhají mít kousek Česka pořád u sebe, i když žiju na Krétě.

Za mne je tohle pro život v zahraničí důležité. Můžete se učit jazyk. Poznávat místní kulturu. Přijímat nové zvyky, nový životní rytmus, nové prostředí a nový způsob života.

Ale nemusíte kvůli tomu přestat být tím, kým jste byli předtím.

Pokud bych měla dnes někomu poradit, jak se cítit doma v zahraničí, řekla bych mu, ať si vytvoří svoje malé opěrné body.

Najděte si lidi, se kterými si můžete popovídat vlastním jazykem. Vezměte si s sebou chutě, které vám připomínají domov. Držte si rituály, které vám dávají pocit stability. A dovolte si mít ve svém novém životě i kousek toho starého.

Digitální nomádství jako způsob, jak se živit v zahraničí

Ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že si do svého života v zahraničí můžu přivézt kousek Česka, začalo se mi na Krétě žít mnohem jednodušeji.

Přestala jsem mít pocit, že si musím vybrat mezi tím, odkud pocházím, a tím, kde právě žiju.

Jenže s tím přišla další, mnohem praktičtější otázka.

Jak se vlastně v zahraničí živit?

Protože život na Krétě, cestování a pocit svobody zní krásně. Ale i ten nejkrásnější životní styl potřebuje pevný ekonomický základ. Člověk musí platit bydlení, jídlo, auto, pojištění, energie, letenky, běžné výdaje a všechno, co k normálnímu životu patří.

A právě tady mi život naprosto změnilo digitální nomádství.

Způsob práce, který už dnes ve 21. století není žádnou exotickou výjimkou. A rozhodně není jen pro mladé teenagery s batohem na zádech, kteří si chtějí na pár měsíců vyzkoušet život někde u moře.

Naopak.

Myslím si, že digitální nomádství může dávat obrovský smysl právě lidem, kteří už vědí, co od života chtějí. Kteří nehledají jistotu jen v jedné adrese, ale spíš ve vlastních schopnostech, zkušenostech, seberealizaci a možnosti vytvořit si práci podle sebe.

Pro mě se tou cestou stal online cestovní ruch.

Co je online cestovní ruch a jak se jím můžeš živit

celý článek čti tady

Začala jsem se živit tím, čemu jsem v té době rozuměla nejvíc.

Cestováním.
Zkušenostmi ze zahraničím.
Online prostředím.
Tvorbou obsahu.
Doporučováním míst, služeb a možností, které dávají cestovatelům smysl.

A najednou do sebe začaly zapadat věci, které předtím působily odděleně.

Moje láska k cestování.
Život na Krétě.
Touha po svobodě.
Práce na internetu.
A potřeba vytvořit si příjem, který mi umožní tenhle způsob života dlouhodobě udržet.

Digitální nomádství pro mě proto není jen hezká fotka s notebookem někde u moře.

Je to způsob, jak si vytvořit práci, která se přizpůsobí životu, který chcete žít.

Ne život, který se musí celý přizpůsobit práci.

Digitální nomádství v roce 2025: stav, trendy a kam to celé směřuje

čti celý článek tady

Proč mi život mezi Českem a Krétou dává smysl

Když nad tím přemýšlím, nemám pocit, že by mi v životě mezi Českem a Krétou pomáhala jedna konkrétní věc.

Spíš jsem pochopila, že pokud chce být člověk v něčem dlouhodobě spokojený, musí s tím strávit čas. Musí tomu dát energii. Musí tomu dát kus sebe.

A hlavně to musí milovat.

Já Krétu miluji.

I se vším, co na ní není jednoduché. I s administrativou, která umí člověka vytočit. I s výpadky elektřiny, zimou v domech, jinou mentalitou, jiným systémem a všemi těmi chvílemi, kdy si člověk říká, že by to doma v Česku bylo možná mnohem jednodušší.

Jenže jednodušší pro mě neznamená vždycky správnější.

Tenhle ostrov je součástí života, který jsem si chtěla vytvořit. Není to náhoda. Není to dovolenkový omyl. Není to jen romantická představa o životě u moře.

Je to můj splněný sen, za kterým jsem šla.

A velkou roli v tom samozřejmě hraje i to, že mám možnost pracovat online. Právě díky tomu můžu žít mezi více místy, cestovat, být část roku na Krétě, část roku v Česku a zároveň si vytvářet příjem, který mi tenhle způsob života umožňuje.

Věřím, že spousta žen někde uvnitř sní o něčem podobném.

Žít chvíli v zahraničí.
Mít práci, která je nedrží na jednom místě.
Vytvořit si život víc podle vlastních pravidel.
Nebýt pořád jen v systému, který jim někdo nastavil.

A já bych tady chtěla říct jednu důležitou věc.

Ono to možné je.

Ale není to zadarmo.

Je potřeba si za tím jít. Dát tomu čas. Přestat se pořád dívat doprava a doleva, kdo co říká. Přestat si nechat vysvětlovat, proč to nejde. A hlavně si ujasnit, jestli vám ten život opravdu stojí za to.

Protože každý člověk, který dlouhodobě žije v zahraničí, za to něčím platí.

Někdy pohodlím.
Někdy jistotou.
Někdy vzdáleností od rodiny.
Někdy tím, že musí znovu a znovu dokazovat, že to zvládne.

Ale pokud je to, co tím získáváte, pro vás dostatečně hodnotné, začne to dávat smysl.

A pro mě to smysl dává.

Protože život mezi Českem a Krétou není jen o dvou místech na mapě.

Je o rozhodnutí žít tak, aby mi můj vlastní život připadal jako můj.

Můžete mít dva domovy najednou?

Moje kamarádka Jaruška říká, že v tomhle životě a na téhle planetě je vlastně dovoleno všechno to, co si my sami sobě dovolíme.

A já jsem si díky cestování hodně silně uvědomila, že člověk občas dává obrovskou sílu hranicím a limitům, které tam reálně možná ani nejsou.

Myslíme si, že musíme žít jen jedním způsobem.
Že musíme mít jeden domov.
Jednu adresu.
Jeden správný scénář.
Jednu cestu, kterou nám okolí uzná jako normální.

Jenže život v zahraničí vás z těchto představ velmi rychle vytáhne.

Dostanete se do diskomfortu. Najednou žijete v jiné zemi, v jiném systému, mezi jinými zvyky a musíte se učit věci, které jste doma považovali za samozřejmé.

Není to vždycky jednoduché.

Ale nesmírně vás to posune.

Zocelí vás to. Ukáže vám, kdo jste. Co zvládnete. Co opravdu chcete. A kde jste si možná jen sami sobě nastavili hranice, které už dávno nemusí platit.

Proto dnes věřím, že člověk může mít dva domovy najednou.

Může mít kořeny v jedné zemi a nový život v jiné. Může milovat Česko a zároveň milovat Krétu. Může žít mezi více místy a přitom se neztratit sám sobě.

Pro mě to celé začalo dávat ještě větší smysl ve chvíli, kdy jsem objevila digitální nomádství a online cestovní ruch.

Tyhle dvě věci mi změnily život neskutečným způsobem. Daly mi možnost cestovat, žít v zahraničí, pracovat online a postupně si tvořit život podle vlastních pravidel.

A právě proto o tom chci dál mluvit i na sociálních sítích, ve svých článcích a ve své komunitě.

Protože věřím, že domov na cestách není jen krásná představa pro pár vyvolených.

Je to možnost pro každého, kdo cítí, že mu takový život dává smysl, je ochotný si za tím jít, učit se, zatnout zuby a postupně si vytvořit vlastní cestu.

A pokud vás tohle téma zajímá prakticky, níže najdete odpovědi na nejčastější otázky, které kolem života v zahraničí, domova na cestách a života mezi Českem a Krétou dostávám.

FAQ – Nejčastější otázky k životu v zahraničí a domovu na cestách

Můžu mít dva domovy najednou?

Ano, myslím si, že můžete mít tolik domovů, kolik si jich dokážete uvnitř sebe udržet, přijmout a zpracovat.

Domov podle mě nemusí být jen zděný dům, byt nebo jedna konkrétní adresa. Domov může být i pocit. Místo, kam se opakovaně vracíte. Lidé, se kterými je vám dobře. Vůně, chutě, rituály, vzpomínky a všechno, co vám připomíná, kdo jste a odkud pocházíte.

Pro mě je dnes domov v Česku i na Krétě. Každé z těch míst mi dává něco jiného a obě jsou součástí mého života.

A čím déle takhle žiju, tím víc si uvědomuji, že domov na cestách není o tom, že nikam nepatříte. Je to spíš o tom, že se naučíte patřit na víc míst najednou.

Jak se cítit doma v zahraničí?

Za mě hodně pomáhají malé rituály, které se dají opakovat. Právě tyhle drobnosti člověku postupně vytvoří pocit jistoty i v prostředí, které je nové nebo jiné.

Mně osobně pomáhá třeba to, že si z České republiky vozím na Krétu pochutiny a potraviny, které mi připomínají domov. Oblíbený pudink, vanilkový cukr, mák, knedlíky v prášku nebo další věci, které tady na ostrově buď neseženu, nebo prostě nechutnají stejně.

Doma mám také fotky z České republiky a vzpomínky na chvíle, které jsem prožila se svými blízkými. A obrovsky mi pomáhá i to, že jsem se svojí rodinou často v kontaktu. Díky telefonům, zprávám, fotkám a videím nemám pocit, že bych z jejich života úplně vypadla.

Cítit se doma v zahraničí podle mě neznamená odstřihnout všechno, odkud pocházíte. Znamená to vytvořit si nový prostor, ve kterém může být kousek starého domova i kousek nového života.

Je život v zahraničí opravdu tak krásný, jak vypadá na fotkách?

Život v zahraničí může být krásný. Ale stejně jako v Česku záleží hlavně na tom, jak si ho člověk vytvoří a jak se k němu postaví.

I v zahraničí můžete žít krásně, pohodlně a v souladu s tím, co si přejete. Ale stejně tak můžete narazit na náročné situace, úřady, jinou mentalitu, samotu, finanční tlak nebo pocit, že věci nefungují tak, jak jste byli zvyklí.

Fotky často ukazují jen výsledek. Moře, slunce, krásné místo, hezký okamžik. Ale za tím je i úplně běžný život.

Nákupy. Práce. Únava. Výpadky elektřiny. Úřady. Jazyk. Starosti. Povinnosti.

Myslím si, že tady opravdu platí: jaké si to uděláte, takové to máte. Život v zahraničí není automaticky lepší jen proto, že je v jiné zemi. Ale může být nádherný, pokud víte, proč tam jste a co si tam chcete vytvořit.

Co je na životě v zahraničí nejtěžší?

Za mě je nejtěžší ten zvláštní meziprostor, ve kterém se člověk může ocitnout.

Doma v České republice vás někdy lidé začnou vnímat jako někoho, kdo odešel. Kdo utekl. Kdo už nežije takzvaně normálně s ostatními.

A v zahraničí jste zase často pořád cizinec. Někdo, kdo přijel odjinud. Někdo, kdo se snaží zapadnout, ale nikdy nebude úplně místní.

A právě v tom může být život v zahraničí psychicky náročný.

Člověk si musí najít svoje místo mezi dvěma světy. Přijmout, že už možná nebude patřit jenom tam, odkud odešel, ale zároveň nebude úplně patřit ani tam, kam přišel.

A podle mě právě tady začíná ta skutečná práce sama na sobě.

Naučit se nebýt závislá na tom, kam vás zařadí ostatní. Ale vědět sama uvnitř sebe, kdo jste, kde máte kořeny a jaký život si chcete tvořit.

Jak zvládat stesk po domově, když žiju v cizině?

Mně osobně hodně pomáhá český jazyk.

Pouštím si české televizní kanály, poslouchám české rádio, českou hudbu a někdy si tím úplně obyčejně přivolám pocit domova.

Kolikrát se mi stane, že celé odpoledne poslouchám české písničky, pak vyjdu ven z našeho krétského domu a na pár vteřin mám skoro pocit, že jsem v Čechách. I když kolem mě je pořád Kréta.

Pomáhá mi také vařit česká jídla, vozit si oblíbené potraviny, být v kontaktu s rodinou a nebát se přiznat si, že mi Česko někdy chybí.

Stesk po domově podle mě není selhání. Je to jen připomínka toho, že člověk má kořeny. A že i když žije v zahraničí, část jeho srdce pořád zůstává doma.

Dá se v zahraničí dlouhodobě žít a pracovat online?

Za mě ano.

Já sama žiju v zahraničí už třináct let a v několika následujících letech to rozhodně nehodlám měnit. Právě možnost pracovat online mi umožnila vytvořit si život, ve kterém můžu být část roku na Krétě, část roku v Česku, cestovat a zároveň si budovat příjem.

Velkou roli v tom pro mě hraje digitální nomádství a online cestovní ruch.

Díky nim jsem našla způsob, jak propojit cestování, práci z počítače, vlastní zkušenosti ze zahraničí a tvorbu příjmu.

Není to ale jen o tom vzít notebook a sednout si k moři. Práce online pořád vyžaduje zodpovědnost, know-how, disciplínu, ochotu učit se a schopnost doručovat výsledky.

Ale pokud člověk opravdu chce pracovat z počítače a postupně si vytvářet příjem v online prostoru, je to podle mě jedna z největších příležitostí dnešní doby.

Je digitální nomádství jen pro mladé lidi?

Ne, rozhodně není.

Myslím si, že právě tohle je jeden z velkých omylů. Digitální nomádství si mnoho lidí pořád spojuje hlavně s mladými lidmi, batohem na zádech a pár měsíci někde v Asii.

Ve skutečnosti ale může dávat obrovský smysl i lidem ve čtyřiceti, padesáti, šedesáti a klidně i později.

Právě lidé, kteří už mají životní zkušenosti, pracovní návyky, profesní znalosti, umí komunikovat, znají svoje hodnoty a vědí, co od života chtějí, mohou mít v online světě velkou výhodu.

Digitální nomádství není o věku. Je o schopnosti učit se nové věci, využít svoje zkušenosti, pracovat s technikou, přijmout zodpovědnost a nebát se vytvořit si jiný způsob života.

A pokud někdo cítí, že klasické zaměstnání nebo život na jednom místě pro něj už není to pravé, může pro něj být práce online a digitální nomádství jedna z cest, jak začít žít víc podle sebe.

Jak začít, když mě láká život v zahraničí, ale bojím se udělat velký krok?

Za mě není nutné hned všechno prodat, sbalit kufry a odstěhovat se natrvalo.

Naopak bych doporučila začít menším krokem.

Zkuste si na dva nebo tři měsíce pronajmout bydlení v zemi, která vás láká. Nejeďte jen do all inclusive resortu, kde se o vás všichni starají a všechno je připravené pro turistu.

Zkuste si na chvíli obyčejně žít.

Nakupovat. Vařit. Pracovat. Vyřizovat běžné věci. Fungovat mimo hotel. Poznat místní rytmus, pravidla, kulturu a každodennost.

Právě tam člověk často velmi rychle pozná, jestli ho láká skutečný život v zahraničí, nebo jen dovolenkové pozlátko.

A pokud zjistíte, že vás ten život opravdu volá, začněte si k němu postupně tvořit cestu. Přes práci online, finanční rezervu, delší pobyty, nové zkušenosti a malé kroky, které vás budou posouvat blíž k životu, který vám dává smysl.

Článek Domov na cestách: jak najít své místo, když žijete mezi více zeměmi se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Možná si říkáš, jestli je to vůbec reálné. Jestli za tím není jen filtr, iluze nebo pár šťastlivců, kteří měli kliku.

Tenhle životní styl má dnes velmi konkrétní podobu a jasné jméno: digitální nomádství. A v roce 2025 už to nejsou jen fotky z pláže, ale stále víc vědomě navržený životní styl:

• svoboda místa a času,
• práce, která jde dělat online,
• chytré cestování, kde nezruinuješ rozpočet, ale z cestování zároveň můžeš profitovat.

V tomhle článku ti ukážu:

• co digitální nomádství ve skutečnosti znamená (bez pozlátka z Instagramu),
• jaké má výhody i úskalí,
• jaké jsou trendy digitálního nomádství v roce 2025,
• a hlavně: jak můžeš začít i ty – krok za krokem, bezpečně a chytře.

Pokud tě láká možnost vydělávat si odkudkoli – z hor, z pláže nebo z kavárny na rohu – tenhle článek může být tvůj první krok k svobodnějšímu a chytřeji nastavenému životu. Ne k útěku z reality, ale k jejímu novému nastavení podle tvých pravidel.

Než se pustíš do čtení…

Můžeš si k článku vzít i moje praktické nástroje pro chytré cestování a první příjem:

Blueprint zdarma: 7 kroků, jak si během 30 dní vytvořit příjem díky cestování – konkrétní mapa prvních kroků.

VIP klub Cestování na fulltime: komunita chytrých cestovatelek, které chtějí z cestování nejen utrácet, ale i profitovat.
Přidej se ZDARMA tady.

Článek do hloubky: Digitální nomádství v roce 2025 – stav, trendy a kam směřuje – pokud chceš víc dat, trendů a příkladů.
Čti tady.

Teď už se pojďme podívat na to, co digitální nomádství opravdu je – a jak může vypadat v tvém životě.

Co je to digitální nomádství?

Digitální nomádství už dávno není jen práce s notebookem na pláži. V roce 2025 je to jeden z nejrychleji rostoucích životních stylů – způsob, jak propojit online práci, cestování a svobodu vytvářet si vlastní pravidla.

Digitální nomád je člověk, který pracuje online a nepotřebuje pevnou kancelář ani místo, kde musí být od pondělí do pátku. Využívá moderní technologii, dovednosti a internet, aby si vytvořil příjem odkudkoli – z Kréty, z Bali, z hor nebo z malého městečka v Česku.

Ale jeho síla není v cestování samotném.
Digitální nomádství je o životním designu.
O vědomém rozhodnutí žít jinak než podle vzorce „škola–práce–důchod“.

V praxi to znamená:

• volíš si místo, kde chceš žít a pracovat,
• vytváříš si pracovní rytmus podle sebe,
• buduješ si příjem, který není závislý na jedné firmě, šéfovi nebo lokalitě,
• zároveň cestuješ tak, jak je to pro tebe udržitelné – často formou slow travel nebo wellbeing travel.

A ano, zní to jednoduše.
Ale reálně jde o změnu mindsetu, dovedností a především o ochotu převzít odpovědnost za vlastní život i příjem.

Digitální nomádství není útěk od reality.
Je to nová realita, kterou si vytváříš – krok za krokem, podle sebe.
Rozdíl mezi home office a nomádstvím

Na první pohled může vypadat home office a digitální nomádství podobně – v obou případech člověk nechodí do kanceláře a pracuje online. Ale rozdíl mezi těmito dvěma způsoby života je zásadní.

Home office obvykle znamená práci z domova. Máš stále pevného zaměstnavatele, pracovní dobu, úkoly i pravidelné porady. Jen se z kanceláře přesuneš do kuchyně, obýváku nebo na zahradu.

Digitální nomádství jde mnohem dál.
Je to o kompletní svobodě v tom, odkud pracuješ, kdy pracuješ a jakým způsobem si vyděláváš. Často to znamená:

• vlastní online podnikání,
• volné spolupráce,
• affiliate příjmy,
• tvorbu digitálních produktů,
• nebo práci v online cestovním ruchu.

Digitální nomád si vybírá nejen místo, odkud bude pracovat, ale i směr, kterým se profesně vydá. A hlavně – nikdo mu neříká, kolik má odpracovat hodin, kdy má být k dispozici, nebo kolik dní dovolené má povoleno.

Nomádství je o životním designu – vytváříš si pracovní i osobní realitu podle sebe. A to je rozdíl, který ti může změnit celý život.

Výhody a nevýhody digitálního nomádství

Výhody

Digitální nomádství přináší do života svobodu, o jaké se mnohým lidem ani nesní.
Patří mezi ně především:

• Geografická nezávislost – můžeš pracovat z Bali, z Kréty, z horské chaty nebo z kavárny ve Vídni. Místo určuješ ty, ne zaměstnavatel.
• Flexibilní pracovní doba – nejsi svázaná „od-do“, můžeš si pracovní čas přizpůsobit svému rytmu a plánům.
• Možnost cestovat kdykoliv během roku – už žádné čekání na hlavní sezónu nebo schvalování dovolené.
• Větší kontrola nad vlastním životem a financemi – postupně se učíš, že jsi tvůrcem svého příjmu i pracovního směru.
• Osobní růst a nové příležitosti – poznáváš nové kultury, získáváš nové dovednosti, učíš se reagovat na výzvy.

Ale…

Nevýhody (aneb co ti často na Instagramu neřeknou)

Za touto svobodou je i velká dávka zodpovědnosti.
Nomádství není dovolená. Je to podnikání, kde jsi na začátku často všechno – stratég, markeťák, prodejce i technická podpora v jednom.

• Nestabilní příjem – pokud si nevybuduješ vlastní systém, můžeš mít měsíce bez výdělku.
• Žádná jistota klientů či výplatního dne – pokud si neoslovíš klienty, neprodáš své produkty, nebo nedáš o sobě vědět – nikdo to za tebe neudělá.
• Vyšší psychická zátěž – svoboda je krásná, ale někdy i osamělá a plná nejistoty.
• Nutnost neustále se vzdělávat – trendy se mění, algoritmy taky. Pokud chceš být úspěšná, musíš růst spolu se svým oborem.
• Zodpovědnost za celý svůj život – a to včetně příjmu, času, motivace a disciplíny.

Proto říkám, že digitální nomádství je svoboda pro ty, kteří jsou připraveni být svobodní i v odpovědnosti.

Pokud v tobě tenhle způsob života zarezonoval, ale nechceš na to být sama – přidej se do naší cestovatelské komunity Cestování na fulltime, kde najdeš inspiraci, podporu a konkrétní tipy, jak začít.
Jsme parta lidí, která cestuje, sdílí zkušenosti a ukazuje ostatním, že i online cestovní ruch může být cestou k příjmu a svobodě.

Proč se stát digitálním nomádem?

Digitální nomádství nabízí něco, po čem ve skutečnosti toužíme všichni:
svobodu rozhodovat se, jak bude vypadat náš den,
nezávislost na místě, čase i systému,
možnost dělat práci, která má smysl a přináší radost i příjem.

Pro mnoho lidí to znamená konečně zažít pocit, že žijí naplno.
Že je tu víc, než jen pondělí až pátek, ranní dojíždění a dovolená jednou ročně.

Ale pozor – to neznamená, že musíš hned zítra dát výpověď nebo se cítit špatně, pokud máš práci, kterou máš ráda.
Digitální nomádství není o útěku. Je o přerodu.

Můžeš si začít tvořit vedlejší příjem. Můžeš si to zkusit na víkendovém výletě. Můžeš začít poznávat nové směry podnikání. Můžeš si dovolit malý sen, který se později promění ve velký.

A právě o tom to je:
Překonat vnitřní překážky.
Vytvořit si vlastní cestu.
Najít v sobě odvahu jít za tím, kde se cítíš živá, svobodná, naplněná.

A pokud tě to volá – nenech se zastavit.
Nemusíš začít velkým krokem. Stačí malý – ale rozhodný.

Jak se stát digitálním nomádem?

Digitálním nomádem se člověk nestane přes noc – ale dobrá zpráva je, že začít můžeš kdykoli. A nemusíš hned měnit celý svůj život od základů.
Můžeš začít postupně, bezpečně, krok za krokem.

Udělej první rozhodnutí

Prvním a nejdůležitějším krokem je rozhodnout se, že chceš žít jinak.
Nemusíš hned znát všechny odpovědi – stačí mít chuť najít nové možnosti.
Polož si otázku: Co by se změnilo v mém životě, kdybych měla svobodu času a místa?

Vyber si svůj směr

Digitální nomádství má mnoho podob. Někdo pracuje jako freelancer, jiný vytváří digitální produkty, někdo si vybuduje pasivní příjem přes affiliate programy.
Já osobně jsem našla svůj směr v online cestovním ruchu – a dnes ho učím i další ženy.

Pokud nevíš, která cesta je pro tebe, pomůže ti můj blueprint zdarma – 7 kroků, jak si během 30 dní vytvořit příjem díky cestování. Najdeš v něm praktické tipy i konkrétní příklady.

Uč se krok za krokem

Získávání dovedností je součástí cesty. Není třeba být hned expert – důležité je začít.
Nauč se základy online podnikání, práce se sociálními sítěmi, vytváření hodnoty a práce s publikem.

Pokud chceš jít víc do hloubky, můžeš se zapsat na čekací listinu mé Masterclass, kde detailně vysvětluji, jak si vytvořit první příjem díky cestování a affiliate spolupráci.

V této Masterclass ti ukážu:

• jak si vybrat výdělečný směr,
• jak začít i bez webu a sledujících,
• a jak vytvořit první nabídku, která ti může generovat příjem.

Online cestovní ruch jako ideální oblast pro digitální nomády

Když se řekne digitální nomádství, většina lidí si představí programátora na pláži nebo influencera s milionem sledujících. Ale existuje i jiná cesta, která spojuje svobodu, cestování a podnikání – a tou je online cestovní ruch.

Online cestovní ruch ti umožní:

• pracovat s tím, co lidé milují – s cestováním,
• vytvářet hodnotný obsah (tipy, itineráře, recenze),
• a zároveň si vydělávat pomocí affiliate programů, digitálních produktů nebo spolupráce s platformami jako je Fireflies.

Proč právě online cestovní ruch?

Je to rostoucí odvětví, které nezastavila ani pandemie – lidé stále chtějí objevovat svět.

Nabízí příjem i bez vlastních produktů – stačí vědět, jak pracovat s obsahem a odkazy.

A hlavně – je to cesta, kde můžeš kombinovat osobní příběh, vášeň pro cestování a podnikání v jednom.

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2023 v České republice prostřednictvím rezervačních portálů Airbnb, Booking, Expedia Group nebo Tripadvisor realizováno celkem 8,9 milionu přenocování. Téměř 3/4 přenocování připadlo na turisty ze zahraničí, zbylých 28 % představovalo ubytování rezidentů. V Praze se v tomto typu ubytování uskutečnilo 4,7 milionu nocí. 

Tato čísla ukazují, že většina cestovatelů si dnes vybírá svou dovolenou online, což vytváří obrovský prostor pro všechny, kteří nabídnou cestovní produkty online – například prostřednictvím cestovatelských webů.

Pokud tě zajímá, jak přesně funguje online cestovní ruch a jak se jím můžeš začít živit, připravujeme pro tebe podrobný článek – jakmile bude hotový, najdeš ho zde:
Co je online cestovní ruch a jak se jím dá živit (již brzy online)

Nejčastější otázky o digitálním nomádství

(Aneb to, co si lidé opravdu hledají na Googlu)

Jak se stát digitálním nomádem?

Digitálním nomádem se nestáváš ze dne na den – ale první krok je jednoduchý: rozhodnout se, že chceš žít jinak.
Můžeš začít vedle své současné práce, pomalu budovat vlastní cestu, učit se nové dovednosti a vytvářet si vlastní příjem online.

Tip: Právě s tímto začátkem ti pomůže můj blueprint zdarma: 7 kroků, jak si během 30 dní vytvořit příjem díky cestování

Co dělá digitální nomád?

Digitální nomád si vydělává online – nejčastěji pracuje jako freelancer (např. grafik, copywriter, konzultant), provozuje vlastní e-shop, prodává digitální produkty nebo se věnuje affiliate marketingu.
Stále častější je i práce v oblasti online cestovního ruchu, kde můžeš vydělávat sdílením cestovatelských tipů a odkazů.

Jak začít s digitálním nomádstvím?

Nezačínej tím, že dáš výpověď – začni tím, že se naučíš, jak si můžeš tvořit příjem online.
Zmapuj své dovednosti, možnosti a začni testovat – třeba psaním blogu, tvorbou obsahu nebo vstupem do affiliate programu.

Víš, že právě o tom bude moje další Masterclass, na kterou se můžeš zapsat na čekací listinu?

Kolik vydělává digitální nomád?

To je velmi individuální. Někdo si vydělá pár tisíc měsíčně jako přivýdělek, jiný má stabilní plnohodnotný příjem.
Klíčové je vybudovat si systém, komunitu a důvěru – a také zvolit správný obor. Právě cestovní ruch dnes nabízí výdělečné možnosti i pro začátečníky.

V našem případě je to realita, která nás s manželem skutečně živí.
Díky digitálnímu nomádství jsme si vytvořili příjem, který nám umožňuje cestovat, tvořit a být svobodní. A můj muž?
Ten po 25 letech v zaměstnání dal výpověď, aby se mohl naplno věnovat tomuto způsobu života.
Protože když jednou ochutnáš svobodu, nechceš zpátky do systému.

Jak vypadá život digitálního nomáda?

Není to dovolená – ale je to styl života, který ti umožní pracovat z míst, která tě inspirují. Někdy pracuješ z coworkingového prostoru, jindy z kavárny u moře nebo z chalupy v horách. Důležité je, že si svůj čas i místo volíš ty sama.

Co potřebuji k digitálnímu nomádství?

Začít můžeš s laptopem, připojením k internetu a chutí učit se. Ale především potřebuješ odhodlání, disciplínu a trpělivost.
Digitální nomádství není sprint – ale cesta, která ti může změnit život.

Kde může digitální nomád pracovat?

Kdekoli, kde je připojení k internetu. Oblíbené jsou destinace jako Bali, Kréta, Thajsko, Španělsko, ale i Česko má krásná místa pro nomádský život.

Je digitální nomádství pro každého?

Ne pro každého – ale pro každého, kdo touží po svobodě, je ochoten učit se nové věci a převzít odpovědnost za svůj čas a příjem.
Pokud v tobě zarezonovala touha po změně, možná je to právě tvoje cesta.

Shrnutí a tvůj první krok

Digitální nomádství není jen trend. Je to životní styl, který ti umožní pracovat svobodně, cestovat bez omezení a budovat si příjem podle vlastních pravidel.
Ale není to o útěku od reality – je to o jejím novém nastavení. O převzetí odpovědnosti, o růstu a o odvaze jít za tím, co tě volá.

Pokud v tobě tahle cesta zarezonovala, pak teď víš, že:

• můžeš začít i při zaměstnání,
• nemusíš být expert ani mít tisíce sledujících,
• a že existuje komunita lidí, kteří ti na té cestě rádi pomůžou.

Tvůj první krok může začít právě teď:

Přidej se do Akademie online cestovního ruchu – prostoru, kde učíme ženy, jak si vydělávat díky cestování. Najdeš tu podporu, návody i inspiraci.

Stáhni si blueprint zdarma: 7 kroků, jak si během 30 dní vytvořit příjem díky cestování – je to jednoduchý průvodce pro tvoje první kroky.

Zapiš se na čekací listinu Masterclass – kde ti osobně ukážu, jak si z cestování vybudovat udržitelný a svobodný příjem.

A pamatuj:
Nezáleží na tom, kde jsi teď. Záleží na tom, kam chceš jít – a jestli uděláš ten první krok.

A pamatuj ..

Nezáleží na tom, kde jsi teď. Záleží na tom, kam chceš jít – a jestli uděláš ten první krok.

Přečti si více z mé série očima Digitální nomádky:

Turecko očima digitální nomádky

Lisabon očima digitální nomádky

Jordánsko očima digitální nomádky

Článek Digitální nomádství: jak se stát digitálním nomádem v roce 2025 a cestovat chytře se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Nejdřív mě to zaráželo a pak jsem si uvědomila, že pokud si to rodiče zdůvodní, tak proč ne. ‍ Přece jen ceny ubytování v destinacích jsou nižší než v plné sezóně a tak se může ušetřit nějaká ta koruna.

Začátek července byl teplotně velmi žhavý. Chvílemi jsem měla pocit, že bydlím v pekle a v den, kdy teplota uvnitř mého bytu poskočila nad 29 stupňů věděla jsem, že tohle už je na stan a přestěhování se do venkovního prostoru.

Na všem se dá najít něco pozitivního. Takže za mne je to letní pospávání pod hvězdami. Miluji ty noci, kdy mohu usínat s pohledem upřeným k hvězdám a přemítat o tom, co přinese další den.

Dny mi totiž utíkají nesmírně rychle.

Červenec byl ve znamení návratu do mého online podnikání po událostech 30.6., které už tady nechci zmiňovat, protože prostoru jim bylo dáno až až.  Ve chvíli, kdy jsem překonala bolesti hlavy a nikdy nekončící vyděšenost, která vrcholila ve chvílí, kdy jsem se bezdůvodně lekala, bylo jasné, že se budu pomalu vracet zpátky ke tvoření.

Takže v nadcházejícím měsíci se hodlám hodně věnovat tématům:

jak najít sama sebe

jak znovu najít své poslání

jak začít s online podnikání

jak se přestěhovat do zahraničí

jak vytvořit online byznys, který vám dovolí žít život podle vašich pravidel. (Stále platí, že FÚ, OSSZ a ZP se prostě nezbavíme, takže to jsou instituce u kterých se i nadále musí platit za svobodnější život. Thats it.)

Budu se věnovat tématům začátku online podnikání. Prozradím vám svůj konkrétní sedmi krokový návod na to, jak zvládnout začátky s hravostí a radostí.

Samozřejmě přibude i mnoho tipů pro krétofily. Mám pro vás nachystány 3 TOP kavárny , které byste v Rethymnu neměli minout! Přibude také mnoho tipů, jak a kam cestovat po Krétě  vaše oblíbená rubrika • Vy se ptáte a já odpovídám•

Také mám pro vás připravenou jednu velkou novinku. Rozbíhám cestovatelský byznysový podcast

Takže k živým vysílám na instagramu @kacentasvoboda a reelsům přibude také podcast, který najdete na webu cestovaninafulltime.com a také na mém youtube kanálu.

A abych nezapomněla v řadě čekají příspěvky z Monaka, Bologne, Verucchia, Nice, Cannes a Abu Dhabi.

Srpen byl pro mne na Krétě vždy nejdelším měsícem v roce. Vždy jsem tvrdila, že má 62 dní.

Tentokrát se těším, že si tento měsíc užiju s vámi, v naší cestovatelské komunitě. Tak cestování zdar!

Článek Z krétského deníku se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.

Dnešní svět je plný záhadných slovíček, u kterých tápeme nad významem.

Pojďme si dneska říci, kdo je to slowmád? Proč jsem se i já rozhodla být slowmádem. A jaké výhody mi z toho plynou?

Stát se slowmádem je životním rozhodnutím vyžadujícím stejný proces a čas jako jakékoliv jiné rozhodnutí v našem životě. Možná ti teďka hlavou jde, co to zase je za novinku. Ne ne, slowmádství je něco, co už je tu opravdu dlouho, ale teprve až nyní se tomu dalo jméno, aby se tedy vědělo, že to děláme.

Pojem slowmád pochází ze spojení dvou anglických slovíček. Slow, což znamená pomalu a nomád, kterého Wikipedie popisuje jako člena komunity lidí, jejichž způsob života preferuje neustálé kočování z jednoho místa někam jinam.

Takže, když tyto dvě slovíčka spojíme vznikne nám označení člověka, který s nadšením objevuje svět ale dělá to ve svém pomalém tempu. Tak aby v průběhu toho všeho poznávání stihl vidět všechna místa, která si vytipoval, ochutnat všechny lahůdky, po kterých jeho chuťové pohárky prahnou a udělat všechnu práci, která mu vydělá peníze na to cestování. Tradáááá a to je slowmád.

Pro koho slowmádství je?

Tento životní styl se nám tady objevil po tom, co lidé začali zjišťovat, že mohou pracovat z domova. Online. Bez každodenního docházení do kanceláře. Prostě a jednoduše pokud najdeš způsob, jak se živit z domova, pak je přeci úplně jedno, kde tvé doma bude. Nebo se mýlím?

Najednou se ti otvírají nebývalé možnosti. A všechny limitující přesvědčení, která tě teď napadají jsou pouze překážkami a hranicemi, které sis sama ve své hlavě vyrobila. Protože jak říkávala moje maminka – všechno jde, když se chce, nejdou jenom malé děti, ty se musí nosit.

Pokud tvé srdce zatouží stát se slowmádem, tak potom věk, jazyková vybavenost ani jiné rádoby důvody ti nemůžou být stopkou v tom si tento sen splnit.

Slowmádství je tady pro každého, kdo už objevil možnost práce z domova. Pro každého, kdo chce svůj život okořenit příjemnou vůni dálek. A neříkám, že hned musíš vyrazit do Asie a kochat se výhledem z Velké Čínské zdi. Začni klidně u nás v Evropě.

Miluju ta rána, kdy sedávám v kavárničce (mimochodem proto tolik miluju Starbucks – všude je to stejné a to fakt žeru) pozoruji po očku ostatní lidi, jak pobíhají po ulicích a spěchají do svých zaměstnání. V jedné ruce taška se svačinou nebo kabelka. V druhé ruce případně thermo hrneček s něčím dobrým. Koukám na ně a občas si říkám, že jsou lapení v nějakém zvláštní kolotoči, který v nich budí pocit, že pokud to neudělají, tak se stane něco hrozného. A ono se přitom vůbec nic nestane. ‍

Slowmádství dodá člověku klidu do života. Možnosti zastavit se. Začít mnohem více vnímat sama sebe, svoje potřeby a svoje pocity. Protože to jak se cítím je zcela objektivně tou jedinou komoditou, která by pro nás měla být důležitá.

Výhody slowmádství

Také se ti stává, že když ti končí dovolená, tak si  říkáš – „Škoda, že tu nemůžu být déle.“ Jako slowmád si to můžeš dovolit! Za mne ti to dává možnost mnohem lépe poznat dané místo. Načerpat jeho energii. Stát se lokálem prakticky kdekoliv. Jenom si představ  jaké by to bylo užít si měsíc v Lisabonu a probouzet se s výhledem na oceán. Dát si půl roku na Srí Lance. Utéct před zimní plískanicí na Zanzibar. Vyzkoušet si jaké to je žít v New Yorku? Se Slowmádstvím tuhle možnost máš. Dostaneš přesně tolik času, kolik potřebuješ.

Mého muže na začátku našeho slowmádství děsilo, že přijde o svou rutinu. Že mu bude nabourán jeho stereotyp a on přijde o ten bezpečný pocit toho, že je každý den všechno stejné. Se Slowmádstvím máš stále možnost vytvořit si svou rutinu a vlastně je to i žádoucí pro tvoje duševní zdraví, jinak by hrozilo, že bys také mohla vyhořet. A to rozhodně není příjemná záležitost. Díky slowmádství máš možnost si v průběhu jednoho delšího pobytu vytvořit svoje vlastní rituály, zvyklosti a zabřednout do stereotypu, který každý tak trochu potřebujeme. Jenom ten stereotyp tvoříš pokaždé na jiném místě a čím déle na něm seš tím více se pro tebe vše stává známým.

Další výhoda se týká vztahů a sociální interakce. Co se týče tvoření vztahů a nových přátelství je slowmádství perfektní záležitostí. Díky pomalému způsobu života máš možnost poznat opravdu spoustu nových přátel. Vnímat a učit se z jejich zkušeností a pohledů na život. Najednou tam ucítíš tu rozmanitost. To co my považujeme za jediné správné řešení se kolikrát rozplyne nad úvahami člověka pocházejícího z jiných podmínek.Pořád si pamatuji, jak jsem potkala na Srí Lance dva patnáctileté kluky, kteří už byli několikanásobnými otci, živili se tím že ukazovali turistům cestu k jednomu vodopádu. Spadla mi saňka, když jsem zjistila, že nikdy nechodili do školy ani to neplánují. Nedokázala jsem z nich vykutat žádné životní sny, cíle. Absolutně nic neřešili a přitom byli tak šťastní a spokojení. Zajímavé a k zamyšlení.Oproti tomu v Kodani jsem potkala Sharlotte, která vyznávala životní styl hygge. Byla velmi sečtělá, milovala knihy a ráda se vzdělávala. Měla vystudované čtyři vysoké školy a živila se výrobou malých koberečků, které sloužily pro výzdobu bytů. Udržitelnost a respekt k planetě byly jejím tématem.Svět je plný rozmanitých příběhů. A díky slowmádství máš možnost tyto příběhy poznávat a nechat se jimi inspirovat pro svůj vlastní život.

V rámci slowmádství máš možnost také šetřit svou peněženku. Vzhledem k tomu, že cestuješ pomaleji a nestřídáš destinace jako na běžícím páse máš možnost ušetřit za letenky a další výlohy. Nemluvě o šetrnosti vůči planetě, protože všichni víme, že uhlíková stopa, kterou za sebou zanechávají letadla není zrovna pro naši planetu to nejlepší. Nicméně ušetřené peníze pak můžeš využít třeba na nějaké pěkné ubytování nebo třeba vyrazit jednou do roka do dražší  destinace. Vyzkoušej si, jak krásná může být ranní i večerní procházka v Monaku. Nebo bys třeba radši někam jinam?

TOP 3 destinace, které můžeš jako slowmád navštívit

Kostarika – slyšela jsi už že krédo všech kostaričanů zní „pura vida“ tedy prostý a čistý život? Na Kostarice na tebe čeká neskutečně krásná příroda, jednoduchý způsob života, ve kterém objevíš nesmírné kouzlo. Je v tom hloubka a životní moudrost, kterou pocítíš při rozhovoru s některým ze starousedlíků. Je to možnost najít skutečné životní hodnoty a začít nahlížet na život z jiné strany.

Gruzie – tahle maličkatá země na pobřeží Černého moře má mnoho co nabídnout a pro většinu slowmádů je zemí zaslíbenou, protože životní náklady jsou tady velmi nízké.

Thajsko – nádherné písečné pláže, nízké životní náklady, pouliční jídlo plné nejrůznějších chutí. Thajsko je velmi oblíbená destinace pro slowmádství. Je ale potřeba dávat pozor na vízum a tak ve chvíli, kdy už zde přijíždíte je zapotřebí mít také zpáteční letenku a vízum si vyřešit na devadesát dní.

No a nebyla bych to já, kdybych si za sebe nepřidala svůj malý raj. Moje drahá a milovaná Kréta je místem k spokojenému životu jako dělaná. Život tady utíká tak pomalu. Životní náklady jsou v některých ohledech nižší než v České republice. A večerní západy slunce jsou pro mne absolutně nedocenitelné. Miluji to a za mne je to jedno z nejkouzelnějších míst k slowmádství vůbec.

Slowmádství je životní styl, je to cesta, kterou se člověk rozhodne jít. Slowmádství otvírá nové prostory. Je to terapie všech strachů a životních programů, které chceme změnit. Slowmádství je možnost pro žití života dle svých vlastních pravidel.

Slowmádem se může stát každý, kdo si pro sebe objevil možnost práce odkudkoliv a zároveň chce poznávat tuhle rozmanitou planetu.

Jestli chceš také naskočit do tohoto vlaku plného dobrodružství, tak potom možná právě pro tebe jsem napsala ZDARMA průvodce, ve kterém popisuji, jak začala moje cesta za cestováním, které je rentabilní a vydělá mi na živobytí.

Limity tvého života jsou totiž přesně tam, kde si je ty sama položíš. Díky slowmádství máš možnost tuto hranici trochu posunout. Tak pojď do toho!

Článek Digitální nomád a slowmád. Co to je? [návod, jak se jím stát] se nejdříve objevil na Cestování na fulltime.